Dandy: Díkec.

Alma Neradostná: Velký dík.

Kopelnu jsem předělával sám.sprcháč i vanu. Jeto naročný ale dobrej pocit.
Pěkně napsáno.
Tak ať se dílo podaří.
A sprcha krom očisty poskytne úlevu.

Není nad pohodlí.
Zase bezva

Alma Neradostná:
Díky, Almo! Jak sis asi všimla v anotaci, bylo to na zadání,
s povinností zapracovat těch pět slov a navíc dodržet ten počet 100 slov, který je pro drabble dán. To může být povídka nebo báseň a já už zkusil i hybridní drabble, kdy je v povídce i pár veršů. Zde jsem zvolil veršovanou formu a broukal si k tomu melodii Krylovy písně "Morituri te solutant." Slova jsou různorodá, tak jsem se nejprve vypořádal se zjevnými prasečinkami. Ty mají svoji vůni. Orchideje u nás prodávané zpravidla moc nevoní, ale taková Stanhopea voní čokoládou a vanilka je taky orchidej! Krom toho i u nás rostou jejich příbuzné z rodu zemních, např. střevíčník pantoflíček či vstavače...:-)

Pěkné.
Snad v hrstkách popela nezanikla láska.

Chce to korekturu. Ale jo, docela mě to zaujalo. Zajímal by mě děj knihy; pokud ho lze nějak stručně převyprávět, sem s ním, prosím :)

Alma Neradostná: děkuji. Sice nás to čeká az za pár měsíců, ale hrůzu z toho mám už teď :D

Zní to dost náročně, to uznávám. Posílám virtuální objetí :)

Bez tohoto sdělení bych se ve svém životě jistě neobešla :) Jo, a dobrý rytmus, chválím.

Začít báseň o životě vyjmenováváním sortimentu řeznictví je rozhodně originální, nebo jsem to alespoň ještě nikde neviděla. Formálně výborně zpracované. Oceňuji ten lehce povzbudivý konec.

Velmi zajímavé jazykové prostředky; tak zajímavé, že jsem si to musela přečíst asi třikrát, abych se nějak zorientovala. Uznávám ovšem, že jakožto něco, co je označeno jako "úvaha", má toto dílo nepopiratelné kouzlo. Jsem velký fanoušek hvězd, takže s poselstvím souzním :)

človiček: Děkuji za krásná slova a za uznání. Věřím, že tvůj únorový zážitek byl velice obohacující :)

človiček: Děkuji za zastavení a za hezká slova :)

Procítěná a velmi obrazotvorná :-) děkuju

V únoru jsem jsem se vnořil do ledové bystřiny. Bylo -16 stupňů a já měl narozeniny a toulal jsem se krajinou svého rodiště s Jendou Becherem. Byla to oslava života napříč jeho těžkostem. Každá buňka mého těla na to slastně vzpomíná. Jen mi to vytanulo na mysl. Máš čtivou formu. Je to pocitově prostorové, snadno empaticky uchopitelné.

To není špatný.....projev dřeně duše.Nevnímám to cynicky suše , kde že , sám s kmotrou kostky jsem hrál, plakajíc jsem se smál i bál. Trumf v rukávu já měl, eso vděčnosti vyděsilo spoluhráče. Ona jen vrškem strachu mávala, jenž mi k nohám spadl poražen.

Docela slušné. Celkem pěkné rýmy (až na "Jacků" a "vzlyků") a dobrý rytmus. Líbí se mi "mozek tahá vzpomínky z depozitu".

Mimochodem, ten název sbírky je naprosto kouzelný :)

To je velmi dobré. Zaujala mě už první sloka (jestli se tomu vůbec dá říkat sloka... no prostě ta část před prvním prázdným řádkem) a mé zaujetí až do konce neopadlo. Mnoho krásných obratů, například "a nás dvě protnuté na kostní dřeň". Konec je trochu krutý a velmi mě oslovil.

Singularis: Děkuji za komentář a za uznání. Psala jsem to asi před rokem, ale vybavuji si, že to, že jsem se nakonec rozhodla pro formu dopisu, mi velmi usnadnilo práci, protože to dalo smysl takovému tomu "ráno jsem vstala, pak jsem dělala tohle a pak tohle". Marianne je opravdu jen náhoda, bylo to zkrátka první jméno, které mě zrovna napadlo.