To je síla. Zanechává to ve mně strašně moc pocitů.

Úžasné, jako bych byla součástí příběhu... smutná krása!

Naprosto nádherné verše!

Pěkná... :-)

Fakt dobrý... :-)

Poslední tam zapadá, jen to chce pohled z jiné reality... :-)

To je dobrý.
Koně vlezou skoro všude.
Ta naše kobyla dokázala otevřít dveře a chodila za paní do kuchyně.
Dveře otevřela patery než se zani dostala..

v Mostě jsem bydlel dobrých pětadvacet let a že bych někdy na jeho městských balkónech zmerčil koně Převalského, tak to si teda né a né vybavit...

Umouněnka: Jéé, moc ti děkuju!

Má to hloubku. V tom tkví půvab díla. Hajku má ale svoje specifika. Chybí řez (kireji), potom by haiku mělo obsahovat pouze to co přímo vidíš a vyhýbat se hodnocení ze strany autora, v tomto smyslu mám pochybnost s posledním řádkem. Naopak nechybí sezonní slovo, to bývá často velmi problematické, zde ho nahrazuje sousloví suchá pampeliška.
Do haiku moc nechybí a je to pěkné.

Tady mě nejvíc zaujal ten rým kázně/rázně, protože přesně ten mě už kdysi napadl v popěvku Tam u nás v Leči ( https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=24016-tam-u-nas-v-leci ).

Líbí se mi, jak je ta představa „pařby“ šikovně propletena s potterovskými motivy, jen ten Zmijozel na začátku mi tam moc nesedí, protože tam přece nikdo z nich nepatří... Také jsem si přitom vzpomněl/a na Pár Pařmenů. Kdyby v té básni byl alespoň jeden vtip na podobné úrovni, byla by ještě srandovnější.

Taky řešení.

Dandy: Díkec.

Dobrý

konečně zas něco od nowiše! taky jsem tam teď začala chodit. a chápu. :)

Moc hezká, líbí se mi.

Povedené haiku.

Skvělý závěr.

Vzpomínka na naše mládí.