Mě se to líbí jak to je. Je to naprosto jednoduché. A proč ne?
Jeden z oblíbených způsobů Zenu, jak vyjádřit realizaci,
používá určitého druhu poezie, která ukazuje svrchovanou neduální realitu přesně a zároveň tak důmyslně a prostě, že každý pokus ji vykládat je nadbytečný a matoucí...
(A Watts, Svrchovaná totožnost)
Jeden z oblíbených způsobů Zenu, jak vyjádřit realizaci,
používá určitého druhu poezie, která ukazuje svrchovanou neduální realitu přesně a zároveň tak důmyslně a prostě, že každý pokus ji vykládat je nadbytečný a matoucí...
(A Watts, Svrchovaná totožnost)
Ten první text je velmi povedený, závěr je trochu enigmatický a nutí k zamyšlení... V tom druhém textu mi mírně překáží metafora "labyrinty slov", přijde mi, že je to možná trochu klišé. Celkově ale moc pěkné.
Gora: Praskání dřeva miluju, ten zvuk prolomí ticho ve chvíli kdy to nečekáš a struktura prasklin je vždy jiná. Ještě si s tím možná pohraju. Uvidíme. Dík.
Můra73: Bylo to vloni začátkem jara. Myslím že procházela kolem dřeva vyskládaného pod oknem. Dík.
Nebyls u nás doma?
Mám částečně starý dům, rezavý plot, ještě nevím čím ho nahradím, jeho funkci přebral živý habrový plot a rozbitý zvonek, na kterém chybí přední část :-). Ty máš ale na mysli živého zvonka. Hezký text, taky mám problém s prvním řádkem, ale z jiného důvodu. Okamžitě mi naskočí obraz staré chalupy s plaňkovým plotem a pak ten obraz musím měnit, protože to není tradiční stará chalupa, je před ní kovový plot.
Ale jinak pěkné.
Mám částečně starý dům, rezavý plot, ještě nevím čím ho nahradím, jeho funkci přebral živý habrový plot a rozbitý zvonek, na kterém chybí přední část :-). Ty máš ale na mysli živého zvonka. Hezký text, taky mám problém s prvním řádkem, ale z jiného důvodu. Okamžitě mi naskočí obraz staré chalupy s plaňkovým plotem a pak ten obraz musím měnit, protože to není tradiční stará chalupa, je před ní kovový plot.
Ale jinak pěkné.
Krásný moment, který si variuji například do této podoby. Živost představy krásně voní. Děkuji za zážitek.
oči přivřené -
nos nořím do každého
květu jasmínu
oči přivřené -
nos nořím do každého
květu jasmínu
...a co teprve, kdyby zvonek odletěl z rezavé branky?:)
Moc hezké.
Moc hezké.
...pěkný moment...nebylo by od věci ještě s textem pracovat a více zpřítomnit...slušel by i kompaktnější kabátek, ale ten moment, že dřevo vzbudilo kočku, co spala jak dřevo je moc hezký
kmotrov: Je to možné, číst se dá i jinde a pod jiným názvem, ale přepracované to není:) Pořád stejná písnička:)
A ten konec tam právě musím mít...
Díky za zastavení.
A ten konec tam právě musím mít...
Díky za zastavení.
Styl haiku se mi líbí čím dál víc. Jak jste psala, krásně a reálně zachycená momentka jako na fotce. Druhé dílo ukazuje právě díky těm vajglům až drsnou skutečnost, a přesto z ní dýchá určité kouzlo a krása života...

