 30.05.2022 12 644(21) 0 |
zesílil déšť -
pod oknem už neslyším
co mi dál říkáš
pod oknem už neslyším
co mi dál říkáš
23.06.2022 - 21:03snake_01: Koala: Gora: Děkuji a jsem ráda, že se líbí. Vážím si...ani nevíte...
30.05.2022 - 19:36Alma Neradostná: Dandy: kmotrov: Můra73:
Děkuji všem a zdravím. Na dnešní i dřívější ponoukání jsem konečně dala a dvě slůvka prohodila:)
Děkuji všem a zdravím. Na dnešní i dřívější ponoukání jsem konečně dala a dvě slůvka prohodila:)
30.05.2022 - 19:14já mám podobné texty moc rád. Je to moc hezké zachycení okamžiku a dá se to číst jako alegorie na lidskou situaci.
30.05.2022 - 19:10Ten poslední verš se mi také zdá lehce kostrbatý, jak píše Můra ve svém komentáři; možná by stačilo to prostě prohodit na "co mi dál říkáš". Jinak se mi to líbí, má to atmosféru.
30.05.2022 - 18:01Moc hezké téma, ale ještě bych popřemýšlela o poslední verši, ne úplně volně plyne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zesílil déšť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : u nádrže
Předchozí dílo autora : vycházkové intermezzo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
