Lenča: Lenko děkuji .

Moc pěkné.
A jak psala Lenka.

Gora: Lenča: Děkuji. Už jsem se o sobě potřeboval dozvědět něco pozitivního ;-)

Krásný, silný zážitek...

Nádherné, až mě dojala ta personifikace stromů. Vyznívá to úžasně hluboce a zároveň roztomile.

Ano, s tím souzním...

Za mě moc povedená. Píšeš stylem, který se mi moc líbí, vždycky mi srdce až zaplesá souzněním. Díky...

Působí na mě hodně hluboce. Krásná, díky...

Gora: Máš pravdu, ano, v souvislosti s tmou je to zdvojení. I když nastavovat ruku dešti bych mohl i za dne. V té tmě jsem ale nevěděl, zda prší. Jen jsem věděl, že má pršet. Tak jsem tu ruku vystrčil z okna. Díky za pozornost.

Karpatský: Díky. Neslyšel jsem ten déšť, protože jsem byl zrovna ve čtvrtém patře v paneláku. A pod oknem nebyly stromy. Možná mi i slábne sluch. :-)

Sasanka: jj, povedlo se. Ještě přemýšlím nad - namaluji x maluji.

Proscriptus: Lol, sory že furt poučuju, ale není to povídka, nýbrž román. Ten se liší od povídky větším rozsahem a složitostí. Postavy se většinou vyvíjejí narozdíl od povídek. Autorka už pár románů napsala a ten nedávno dokončený měl 57 kapitol. Pomalejší expozice u tohoto a druhé kapitoly, dá tušit rozsahu 40 až 60 kapitol. A také je dílo zařazené mezi romány.

Myslím, že je důležité nazývat věci správnými jmény, protože se to může snadno stát zdrojem nedorozumění. Autorka se jistě neurazí, ale nějakého jiného autora v budoucnu by to mohlo mrzet. Je to jako by autorka přijela v Lamborghini a ty ji pochválil pěkného Trabanta. :)))))

Ale jinak s tvým názorem plně souzním, je vidět, že jsi taky trochu filozoficky zaměřený a to mám rád.

Moc hezká.

Jo, první je bezva.

Gora: Je mi to jasný, prostě jsem to uspěchala a nepočkala do rána. Děkuji za tak rychlou odezvu, já se zamýšlím nad každou radou i když si to ve výsledku třeba stejně udělám po svém :D

Sasanka: je to rozhodně lepší... píšu ti, nad čím se autor má trochu zamýšlet, než něco dá ven... takže jsou to jen taková přátelská upozornění.
Většinu si autor je schopen nějak upravit sám, třeba když si svou báseň nahlas přečte - ono mu to "zazní", co se nepovedlo.

človiček: bylo mi jasné, že č. tam není náhodou:-)

Kořínky malé nadýchané
korunka z bílého květu
její vůni ještě jsem nenasál
však bytost je to k světu.

Gora: Tak sem něco pozměnila ,ale nevím. Nechám to uležet, možná jsem se nevyjádřila jasně ...

Gora: Sasanka ví proč je tam človíček, já to vím taky a ty už to víš taky. (-: