34 - 36

Všechny tři super. V té první se mi víc líbí druhá verze.

borovice: Ano, byl to velký plyšák, zabral celý invalidní vozík.

První text je opravdu hodně emotivní, jen ten závěr - sedí medvěd - mi přijde až tvrdý. Ale asi se jedná o maxiplyšáká, protože jinak bys napsal medvídek.

Druhý text mě nutí se usmívat, jen si představuji tu osvěžující dětskou radost.

Dvojka je lehká a okouzlující.

Tu sa oplatí zájsť. Vidím očami iného niečo, čo by som sám nevidel alebo možno len sa nad tým nezamýšľal. Dvojka je pôvabná svojou nevinnosťou.

Jak už tu bylo párkrát zmíněno, i pro mě je první nejsilnějším obrazem. Ale všechna mají své neobvyklé kouzlo.

kmotrov: Ahoj Kmotrove, máš pravdu, díky za postřeh. Vidím stíny, to, že jde o mraky, domýšlím. Jsem si sice takřka jist, že to jsou stíny mraků, ale i ta jistota se dotváří v mysli. Něco s tím ještě udělám.

Podařené haiku.

První silné socialní tématikou a kontrastem. U posledního se mi líbí že nevstupuješ do obrazu. Jako čtenář vidím tmavé skvrny, stíny mraků jak přeletují přes stádo krav. Jenže to je ono, když se zamyslím nad tím co vidím, vidím tmavé skvrny, to že jsou oblačné již dotvářím. Krávy mohly být na horizontu nebo součástí krajiny, přes které přeletovaly oblačné skvrny, pokud tomu tak je z textu to pro mne nevyplývá. Takže nevím, jestli si myslel stíny mraků, nebo reálné mraky.

Darmošlap1960: hosomi se povedlo:-)
Já nejsem vůbec závistivý člověk, ale talent je jiná kategorie než fyzické "statky":-)...

Gora: Není třeba závidět. Každému z nás to trochu jde a trochu taky nejde :-)

Medvěda na eldéence jsem ještě trochu zkrátil ve jménu hosomi (štíhlosti, lehkosti).

Jsem sociálně založená a první je pro mne zvlášť "silné". Dvojka je hravá a stádo vyvolává nevšední představu. Tobě to prostě jde - ovládáš haiku pohled. Přeji ti to, ale malinko závidím.