maj svoje kouzlo a mmě se líbí, filmy bez zvuku černobílý

Žárlivost je nezasloužená poklona, kterou činíme druhému v klamném domnění, že je stejný jako my! I já si dovolil žárlit a není to dobrý pocit...
A ti,kteří ji považují za rozsvícenou lampičku lásky,nemají pravdu! Je to spíše pekelné světýlko díky němuž trpíme jak na loži Záhořově!;o(

za sto hvězdiček :)

Nejsem hvězda muzikálů,
spíše malá písnička,
vděčná za čistý nápěv,
byť by v něm byla malá chybička...

Taky si rád hraju se slovíčky! A umět to, nakreslil bych i paroii na reklamu vodafonu známou z telky i bilbordů, jen místo sobů by tam byli snobi!;o)

Moc hezká báseň! Život nám prý předkládá stále nové a nové šance!
Ale i nové překážky:-)

Roztáhni, Lásko perutě
a vyleť do oblak,
prohřej srdce v led ukryté,
svou písní jako pták!
Ber život jako muzikál,
probuď nás ze splínu,
by život zas za něco stál!
Pak ni já nezhynu...

rozumim...

...nepíšu o ničem novém, ale to asi nikdo z nás... Přečetla jsem "zatoulané psy" a koukám, že nejen já se vypisuju z něčeho :-) je to hezké, a uvědomila jsem si díky tomu ten rozdíl, že i když necítím lásku, cítím naději. Ti psi už jen čekají...

Díky, díky, díky,
moje milá Niky,
slova Tvoje velmi těší
starce, co jen verši hřeší...

Trochu "omšelé" rýmy, rytmus mi občas neladí... A obsah je, jak už tu bylo řečeno, prostě klasika, která občas třeba i zklame...

a proto je tady jedna psychopatka, aby tě měl kdo deptat... ;-)

tak ještě jedno protekční hodnocení :-)

taky bych kopala... a ne do slunečního zadku...
hezky jste to napsala, slečno sluncová :-)

Moc krásné...

Deníky se tolik nečtou... A navíc, už z anotace vyplývá, o co jde...

nepatří to spíš do deníčku?

první dvě sloky klasika, ale líbí se mi optimistický závěr

Díky za skvělou báseň, Milane! Zatímco já dávám do placu své staré věci, tys chytil tu správnou formu! I když před chvilkou jsem Weruši taky něco nadělil do komentu k její něžné básni o milování...;o)

Kouzelné! Moc hezky jsem se při tom uvolnil! Odměnou ode mne dostaneš taky pár veršíků...;o)

Mé prsty jako opilé
těší se ze Tvých krás,
okouzlen hledám rety Tvé,
líbám Tě zas a zas...
Co když se více nevrátí
ta chvíle kouzelná?
Zasažen touhy závratí
chci, abys byla má!
Též rád se mazlím jako Ty,
přítulný kocourek,
ruka Tvé vlasy rozpustí
podá Ti něhy lék!
Ač oddaluji co jen jde
ten slastný okamžik,
mé tělo, Lásko, moc Tě chce,
já něžně dovnitř vnik'!
A pohyby se zrychlují,
s lehounkým přírazem
já s Tebou se teď miluji,
dovnitř a zase ven...
Až výkřik vášně oznámí,
že skvěle jsem si ved',
mně vyplní se tajné sny...
Snad, i Tys šťastna teď?
Chvilku se k sobě stulíme,
mazlíme se jen tak,
a pak zas na to vletíme,
stoupáme do oblak...