Vydra

Rákos se nad vodou sklání
Dutým stéblem hladinu šlehá
Slunce se měsíci klaní
Ovce si pod strom lehá

Myslivec ji na čelo míří
Víčka zvíře sklopilo
Pažbu k pasu skloní
Nevinnosti ho opilo

Nohy si chce smočit
Těžké boty si sundává
Na hladině vidí tvorečka
V packách kamínek drží
Oblakům rybník udává
Dech se myslivci uží

Rudé oči myslivcovy
Zírají na nehybné zvíře
Nádech mu hrdlo sevře
Lapá po strnulé vydře

Neohrabaně ruce vláče
Na vydru slova mumlá
Svaly bodají křeče
Cosi pod vodou zkuhrá

Bledé tváře světlu mizí
Vydra do vody skáče
Na břehu kamínek leží
Utichá poslední ptáče