Smím doufat

V tichu kamenných růží,
vůni nedohledám.

Vím, že tě mám,
ale nevím jak dál.
Srdce už toužebně nebuší.
Duše netuší.

Toužím mít víc,
však vkrádá se nic.
Polštáře prachové,
růže kamenná,
nahá ramena.


Nula na účtu, proč tu.
Doba robotická,
kde stránka lidská.
Snad srdce ztracené,
jak růže kamenné.

Smím doufat v zázrak?
V  propasti náznak.
Tam růže tříštěná,
nikdo bez jména.

Odpověz prosím!
Smím doufat ?