Příště by si měla do postele najít filozofa, kterej o tom bude asi jenom zasněně kecat. Prý se ji v hlavě honí strašně moc věcí a neví jak se s tím srovnat, že byla nevěrná manželovi.
přidáno 02.02.2010
hodnoceno 1
čteno 2024(21)
posláno 0
Vdaná

Při svých nočních hrátkách se sklenkou, zabíjím čas na seznamce Šťestí, všichni se tu smějí jak střískaný po Lsd, trapný fotky s umělýma úsměvama ve značkovejch hadrech popřípadě vedle stupidních nablízkáných autech bez duše. Jen projíždím profily a hledám nějakou kreativitu a překvapení, ale většina se podobá konzumní společnosti bez nápadu, jediné překvapení je každá druhá baba od 18 do 35, což je můj skromný okruh zájmů má jedno či dvě děti a je bez manžela či partnera, kurva to nevíte s kým lezete do postele? Jste vážně jen děvky, a pak se divíte, že si vás nikdo neváží. Není čeho.

Gotika:
Oslovil jsem ji proto, že na fotkách je až nebezpečně podobná Hanouskovi, dlouhý černý vlasy, a moc kilo na sobě nemá, za pár dní z ní vyleze taky proč, má za sebou anorexii kvůli kokotovi chlapovi do kterýho se zbláznila. Probíráme téma anorexie a bulimie po 14 dnech nevšední komunikace z ničeho nic smaže profil a nenechá za sebou jedinou stopu, jak ji znova kontaktovat, čumím na mapu Ústí nad Labem, kde údajně žije a počítám kolik hospod bych musel projít,
abych měl šanci ji někde potkat, většinu pátků trávila v nějakých rokáčích,
plánuju cestu do ústí.

J.Lo:
Drzá, inteligentní slečna, co si nenechá nic líbit, chlapům dává moc pěkně přes koule, píše o nich jako pejscích co se snaží za každou cenu zalíbit, a ty nejlepší vzkazy potom zveřejňuje, kdy ji po druhým či třetím vzkazu většina chlapů napíše, že blbá, arogatní a že s tímhle přístupem nikoho nenajde. Smiluju se nad ještě většíma zoufalcema než jsem já a píšu návod jak na ni:

Jak na uživatku J.Lo: Přečetl jsem si její deník a musel jsem se smát jak chlap je tupý stvoření. Ty rozhovory s bla bla jsou umělý až vykonstruovaný, že si je snad musela napsat sama, i nízkému tvorovi, který zvládne ovládat klávesnici musí dojít, když ji napíše, seš divná, že je to voda na její mlýn a sám si tím vykopal hrob, ne každý chce být člen stáda a nebo jen cihla ve zdi (pro neznalé Pink Floyd - The Wall) Dle pár řádek se dá poznat, že je egocentrická s prvky perfecionalizmu a exhibicionalizmu a to nemusím mít ani titul z psychologie, další váš kámen úrazu je poukazování na vysokoškolské vzdělání. Titul nic neznamená, když má člověk něco jako přirozenou kreativitu a inteligenci. Se mnou na VŠ chodilo hafo bab a když jim někdo řekl, aby se podepsali do pravého horního rohu, nejdříve museli čumět na souseda kam se podepisuje, těch bych se nedotknul, ani tyčí na dráždění opic a radši si ho budu do konce života honit. Ale s tím rozdílem, že z nich jsou teď ing. a ze mě hovno. Můj bezvýznamný názor je, že tady málo kdo, zvládne spatlat něco zajímavého, co by otřáslo její samolibostí a vzbudilo větší či menší zájem. Prostě si z vás dělá prdel a jste jen pokusná zvířátka k čemu všemu se snížíte a zatím si vedete velice dobře. Skromná rada, vyserte se na ni, a na vzkazy, třeba začne jinak křičet a třeba taky ne. Zoufalství má mnoho podob a tyhle internet weby je jen násobí a slučují dohromady. Bych jim mohl dělat kápo.

Pár krát mi v noci zavolá a obhajuje svoje psaní a chování
k chlapům, jen ji přitákávám, není na tom moc co vyvracet.
Nechce mít za každou cenu chlapa bez použitelného mozku.
Líbí se ji moje bezprostřední začátky vět či odstavců:

Cítím jak ji mrdá o tři patra nade mnou, padají na mě zdi a snad všechno co spadnout může

Kunda je nesmrtelná, abych dokonal svoje maximální zhnusení nad sebou samým,
kupuji si děvku

Můj smutek váží víc než tvoje hovno.

Kam se schoval sráč bůh? Chci mu urvat koule a narvat mu je do prdele, protože takhle jsem si ten život nemohl posrat sám.

Někoho si našla a maže svůj profil, ještě že má „pár kilo navíc oproti mému standartu
anorektičky“ jinak by mě to i sralo.

Vdaná:
napsal jsem ji že má zajímavý deník, což ostatně píšu skoro každý babě, která vyplodí myšlenku hodnotnější než, že nejlepší mejkap je od Rioru. Vždycky napíše něco optimistický laděného, tak ji spařím svojí realitou a dekadencí. Po měsíční komunikaci je překvapená, že ji nemám zájem tahat na panáka jako všici ostatní chlapy tady, sama píše o tom, že by mě ráda někam vytáhla a osobně poznala, píšu ji, aby už nepila. Že pít můžou pouze lidi, kteří mají mozkový buňky na rozdávání. Jako já. Sakra ani ji to neurazilo. Moje skóre je zhruba deset schůzek s opačným pohlavím v různém věkovém rozptylu
a žádná z nich se už nikdy neozvala. Už jsem se smířil s faktem že, až budu chtít zas někoho nebo něco do postele na hraní, jediná možnost je si to zaplatit.

Jsem doma mimo Prahu, balím si věci a učení, od vánoc mám ještě flašku brendy samotný to chutná odporně, ale s colou to není vůbec špatný, po čtvr flašce ji píšu, že se chystám do Prahy a pak můžeme zajít na toho panáka, zajímá ji jak to, že jsem tak najednou otočil, píšu ji že mám v sobě půl láhve tekily a že to bude tím, nevěří mi... její problém, já ji varoval. Než odjedu z domova zmizí ve mně další čtvrtina láhve, opíjí to víc, než bych čekal, jsem zralý tak akorát na postel, píšu jestli si to nechce ještě rozmyslet, prý ne, super, motám se na autobus, je mi na zvracení, nálada pod psa, v busu mám hodku spánku, z toho jak autobus poskakuje po nerovné vozovce mám
problém udržet obsah žaludku v sobě, podaří se mi usnout, budí mě řidič na konečné ať vypadnu, ještě je mi pořád dost zle, na vystřízlivění mám ještě hodku v Mhd prostředcích, nedokážu si moc reálně představit, že bych měl teď s někým komunikovat, sundávám si zimní bundu, tělo aspoň spálí chlast na udržení tělesný teploty, ale je to nesmysl, protože chlast roztahuje tepny a žíly v nich proudí víc krve a tím se tělo ještě více ochlazuje, stejně mi chlad pomáhá přežít. Na smluveném místě jsem s předstihem 15 min, už vidím jen jedenkrát,
ne dvakrát jako před hodinou, dobrý znamení.

Přichází zafáčovaná v zimní bundě, podáváme si ruce a představujeme se, jdem do nedalekého baru, usedáme obsluha nás dobře odhadla, že jsme tu poprvé, v týhle části Prahy bary neznám, nevím co si mám dát, abych to nehodil na stůl, dává si jegermastra a já sklasiku pivko, to by mi mohlo i pomoci vystřízlivět, první hodina komunikace je dost kostrbatá, mě znervózňuje jak moc dobře si pamatuje pasáže z mým povídek, třetí její panák a já s bolestí skousávám druhé pivko, občas jen pozoruji její ústa jak se pohybují, slyším slova, ale celkový kontext mi uniká. Je půlnoc bar zavírá, vypotácíme se ven, co teď?
Ani nevím proč, ale tahám ji do nonstopu,
v tomhle prostředí ztroskotanců jsem doma, na baru je docela živo,
hádá se tu několik típků s provokativní blondýnou, nadávají si navzájem, sedám si vedle ni, abych měl bar před sebou a né za zády, nerad bych, aby mi na zádech nečekaně přistál půllitr, třetí a čtvrtý pivko mě spravuje, a dostávám se do nálady, tak přece jenom jsem kocovinu zas přepil. Oba se bavíme divadlem před námi, několikrát se mě nevědomě dotkne, ani si to neuvědomí, jsem na to citlivý zvláště, když je to pro mě něco úplně neznámého. Další pivko a další její panák, naše pohledy se střetnou, pár vteřin pozorování očí navzájem, skloním hlavu, líbáme se, v mý hlavě se objevý myšlenka: no jestli takhle končí s každým chudák moje imunita. Další pivko vyžahnu na dvakrát a věnuju se jejím ústům, dobře jsem se přiopil, protože mi nevadí takhle veřejně se s někým cumlat, sám jsem dost kritický k lidem co se takhle cumlaj na veřejnosti, a pokud mám možnost zdrhám od nich co nejdále jako by si to nemohly nechat na chvíle v soukromí a předvádím to samý a ještě tak bohatému osazenstvu nonstopu, je mi to u prdele. Zkoušim se jí dostat rukama pod oblečení, ale vždycky mě uzemní a nic jiného krom líbání mi nedovolí. Je pět hodin ráno, už padám únavou, ptám se ji kde skončíme jestli u mě a nebo u ni, prý musí domů za manželem. Posledních pár polibků a nastupuji do vymzlý tramvaje, usínám, zaspím přestup a na konečný mě vyhazuje řidič, tak místo pár hodin spánku v teplý postýlce já je proflákám po tramvajích, vážně super, pořád jsem ještě od toho líbání vzrušený. Do svý postele se dopotácím před půl osmou, a v osum mám vstát do práce, tak si to během půl hodky dvakrát udělám, po takový dávce alkoholu mi to dává dost zabrat udělat se po druhý za sebou, zapatlanou ruku otřu do polštáře, a usínám v tom zazvoní budík, zamáčknu ho a znova usínám, druhý budík se rozezní za 5 min, vstávám, odebírám se do práce kde si prožívám peklo.

Sms: 27.1.10 – 8:37
Krásné ranko :-) Dneska se mi zdálo jen o tobě, tak jen doufám, že jsem nemluvila ze spaní :-D. No uvidím třeba podle toho jestli se mnou mluví manžel.

Odpověd: Ahoj, tobě se zdálo o mě? No už to začíná, to budou noční můry a ze spaní jsi maximálně křičela hrůzou, takže s manželem to je vykrytý :-)

Za týden máme jít od kina na Avatara, v práci nestíhám, protože píšu první část tohohle panfletu a přijíždím s 20 nim zpožděním, kouknul jsem na plán kina a zhruba kde by měli být naše místa, jdu do sálu, je už dávno tma, odpočítám řadu, čumím do řady, ale nepoznám ji a rvát se do prostředka mezi lidí se mi dvakrát nechce, sedám si na kraji a sleduji svůj první film ve 3D. Po půlce filmu se u mě ukáže, líbáme se a sledujeme film společně, po konci padáme do Jet setu, nějak mi nejde komunikace dávám si pivko a tekilu, to ještě jednou zopakuji. Komunikace se převaluje o naší minulosti, po tekile ji prozradím asi více než bych měl, nějvětší chybou je přiznat se k tomu, že jediný důvod proč ještě dejchám je zabít toho kokota co mi mrdá Hanouska, prej se nemůže bavit a cokoliv mít s člověkem který plánuje smrt jiného. Ok chyba je seznámit ji se svým plánem na zabití člověka,
nejlepší je ho přejet autem, to je sazba od dvou do šesti let a těžko se prokáže úmysl, kdybych ho šel kuchnout nožem daj mi 25 let a vyjímečný trest a ven se dostanu, když už mi bude jen vyset. První naše větší "rozepře", vyhazujeme mě z auta před barákem kde přežívám. Společným víkend si ještě bude muset rozmyslet, kdy její manžel odjede na hory.

Pátek, píše mi, že dorazí v 20:30 jestli to je ok?
Píšu že jsem věnoval 10 min úklidu a dobře zamaskoval prach,
vytřel podlahu první náznak úklidu po více jak půl roce.
Přijíždí, pouštím ji do vnitř, obhlíží moje mazlíčky, já bojuju s výměnou povlečení, baví ji buzerovat mě, máš to obráceně, nejdřív musíš chytit rohy a pak to stáhnout dolů, otvírám flašu vína, a připravuju provizorní letiště z matrací. Zvedám ji z křesla a pokládám do letiště, líbám ji, chci ji sundat podprsenku, dává mi to zabrat, tyhle věci byly vždycky proti mě, zapínaní na ty dementní háčky konečně povolí, sundávám ji tričko a saju ji bradavky, chci ji stáhnout kalhoty, brání se mi i po více pokusech, říkám ji : no tohle bude složitější něž to vypadá,
reaguje: ale je to pokrok jsem už napůl nahá.
Velký bezvýznamný plus.
Zvedá se a odchází na wc, já do sebe dostávám sklenku vína na ex.
vrací se a bojujeme o její kalhoty, prohrávám a její kalhoty na ni zůstávají. Asi vidí moji bezradnost a při dalším pokusu mi dovolila, abych ji sundal kalhoty a následně kalhotky, saju ji bradavky, potom směřuji svoje ústa níž, dostanu se k úzkému a sladkému proužku chloupků nad její šťavnatou broskvičku, opatrně zkoumám jazykem pro neznámé prostředí, hraju si s jejími stydkými pysky a opatrně pronikám do vnitř. Svíjí se jako by prosila o propuštění z mým pout, odtrhává mi hlavu a rve ze mě moje kalhoty s trenclema, bere mi ho do pusy, dost drsně, převracím ji a dráždím ji stopořeným penisem okolo broskvičky, ptá se mě a co bezpečný sex, prý nebere prášky,
Říkám, že to beru na vědomí, pronikám do ní, obklopuje mě teplo na který jsem už dávno zapomněl že existuje, je to fajn pocit, ale musím se hlídat, to je něco nového (poslední dvě moje partnerky byly neplodný) Žádná agrese jen jemné splynutí dvou těl, to sebeovládání mě trochu znervózňuje, převrací mě a nasedá na mě, v téhle poloze už moc dlouho nevydržím, pár přiražení nadzvedám ji, můj penis vyklouzává a hážu ji to na záda, sesouvá se na mě, hladím ji na zádech a rozmazávám ji ejakulát po těle, říkám k pokračování bude potřeba kondom, už takhle mi to přijde jako žádná ochrana přerušovaný sex, prý ji to je jasný, ze stolu beru tři krabky různých kondomů, může si vybrat od jahodové příchutě až po kondom s vroubky. Chci aby mi ho nasadila, ale odpálí mě, že je to moje práce. Půl hodiny se dohadujeme o tom kdo ho nasadí a koho by to vlastně měla být práce. Rezignuji a šahám po nějaký otevřený krabce, kondom jsem si nenasazoval roky, ale třeba se tohle nezapomíná, z boku roztrhuju sáček, vytahuji vlhkou věc, ještě zjistit jakým směrem se to roluje dolů. Kondom je na svém místu znova na mě nasedá i přes kondom to jsou velmi příjemné chvíle. Hodka dovádění, moc se nescházíme při poloze ze zadu, jasně moje chyba vypadám z tempa a dopadám na ni, prý ji to stačí a není zvyklá na tolik pozornosti. Otázky padají na moji hlavu, chápu je, ale nemám sílu ani chuť na ně reagovat.
Asi jsem se pořád o tomhle nenaučil komunikovat bud můžeme pokračovat v dovádění a nebo se pokusit usnout. Po dvou lahvích vína ani na víc nemám. Vypadá to jako by chtěla předešlý dvě hod komentovat až do rána. Čím více mlčím, tím víc je tenhle večer v prdeli. Ubíjí mě svýma otázkama a čekáním na reakci ode mne, začínala rozvíjet teorie o svý nevhodnosti ke mně, že není ten vhodný anorektický tip po kterým vyjíždím. Velice mě pobavila její sms na tohle téma:
Hlavně, aby tě originál těla nezklamal, není totiž dostatečně anorektický :-) a nebude, má totiž rád dobré jídlo, miluje čokoládu, zmrzlina a tak :-D
Jaká jsou tvá očekávání, o tom nemám zdání.
A tak si můžu jenom snít co se vlastně bude dít :-)

V tenhle moment nebylo by vhodné ji opakovat jednu pasáž ze vzkazu, kdy jsem ji objasnil, že nejsem ten typ co si může vybírat partnery do postele, ale beru vše co přijde, kdybych si vybíral do dneška jsem panic, můžu si maximálně vybírat jestli ano a nebo ne. Ona si může maximálně říkat, jakýmu debilovi jsem to dala a dokonce bude mít určitě pravdu. Po těch jejich otázkách mě přechází chuť i na dovádění a asi usínám. Ráno vstávám, dopíjím víno, ještě spí, hladím ji a přitulím se k ní, hlazením a drážděním ji probouzím, chce ještě spát a pokračuje otázkama ke kterým chybí odpovědi. Příště by si měla do postele najít filozofa, kterej o tom bude asi jenom zasněně kecat. Prý se ji v hlavě honí strašně moc věcí a neví jak se s tím srovnat, že byla nevěrná manželovi. Přemýšlím jak moc velkou vinu nesu na tomhle zpackaném víkendu, jak moc jsem velká a necitelná zrůda, deformovaná sebe samým. Zvedá se a chce se obléct, strhávám ji k sobě, pokouším se ji lízat, to nevydrží moc dlouho a utiká mi. Obléká se, musí jít, takže nakonec z víkendu zůstalo u sobotního dopoledne. Zavírám za ni dveře z ledničky beru flašu vodky a krabici džusu,
sedám si do křesla, smutek se dá sníst, co takhle jít do baru koupit si dvě hodiny nic neříkající ho zvířecího sexu bez otázek a odpovědi. V jeden den jsem ještě nikdy neměl dvě baby. Pouštím kompa, piju vodku s džusem jedna ku jedný, čumím na zoofilní porno, který každýho tolik pohoršuje a dopisuju tenhle panflet.
přidáno 02.02.2010 - 08:20
Nevim, jak je to možný, ale dočetla jsem to až do konce.:) Zdá se mi, že jsi trochu magor - promiň, že ti to říkám takhle natvrdo. Jestli je to tvoje literární alter ego nebo jestli jsi tohle ty, to už nemůžu posoudit.:)
K povídce - i přes spoustu chyb, dlouhých a špatně přehledných souvětí mě to zaujalo. Nemazlíš se s tim, napíšeš všechno bez roztomilých přívlastků a přirovnání. Jo, proč ne, funguje to. Povídka je dost čtivá, takže se ti to povedlo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vdaná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Domov
Předchozí dílo autora : Hanousek II. (anorektička, bulimička) Nevhodné do 18-ti let

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
cechinoskaros [13], Aikami [12], sara kostkova [11]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :
děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku