 02.01.2026 2 10(2) 0 |
Pocit viny
Stará známá, elegantní dáma, kráčejíc po mém levém boku
Už ji neodmítám vedle sebe, ale vítám ji
„Dlouho jsi tu nebyla, co bys ráda?“
Slunce svítíjíc dovnitř pokoje,
falešný pověšený diamanty v okně, který kreslej duhu po stěnách,
jakoby život byl
Ty mezitím ve svý posteli pomalu mizíš nám všem před očima
„Jdu mamce odnést jídlo a chvíli u ní budu, počkáš?“
„Počkám.“
Nikdy vlastně nepochopím, proč jsem alespoň ten jeden den, nešla s Tebou
I kvůli Tobě, nejen kvůli elegantní dámě, co mě čas od času doprovází díky tomu, po mém levém boku
Všechno se jednou rozpadne, i ty nejvíc duhový chvíle, uprostřed světlého pokoje s pohledem na kapradí a na všechno,
co’s vytvořila za život, tam za oknem
Všechno jednou vyhasne, jako tvůj život už ne ve Tvém pokoji,
ale v posteli, kde vyhasíj životy častěji, než si vůbec myslíme
Zmizí slunce z pokojů
i našich duší
Kdo to mohl tušit,
že mi budeš tak moc chybět
a že bych si přála, vidět tu duhu, která s Tebou odešla
Alespoň ještě jednou
Zbyla jen vzpomínka
a dáma, co se neptá.
Stará známá, elegantní dáma, kráčejíc po mém levém boku
Už ji neodmítám vedle sebe, ale vítám ji
„Dlouho jsi tu nebyla, co bys ráda?“
Slunce svítíjíc dovnitř pokoje,
falešný pověšený diamanty v okně, který kreslej duhu po stěnách,
jakoby život byl
Ty mezitím ve svý posteli pomalu mizíš nám všem před očima
„Jdu mamce odnést jídlo a chvíli u ní budu, počkáš?“
„Počkám.“
Nikdy vlastně nepochopím, proč jsem alespoň ten jeden den, nešla s Tebou
I kvůli Tobě, nejen kvůli elegantní dámě, co mě čas od času doprovází díky tomu, po mém levém boku
Všechno se jednou rozpadne, i ty nejvíc duhový chvíle, uprostřed světlého pokoje s pohledem na kapradí a na všechno,
co’s vytvořila za život, tam za oknem
Všechno jednou vyhasne, jako tvůj život už ne ve Tvém pokoji,
ale v posteli, kde vyhasíj životy častěji, než si vůbec myslíme
Zmizí slunce z pokojů
i našich duší
Kdo to mohl tušit,
že mi budeš tak moc chybět
a že bych si přála, vidět tu duhu, která s Tebou odešla
Alespoň ještě jednou
Zbyla jen vzpomínka
a dáma, co se neptá.
02.01.2026 - 10:49
Pocit viny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Podivný světy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dablik [18], Marge [16], Hanys [15], Abulia Tëëthing ëLëSDé [15], maestus poeta [13], The secret one [12], Stefi [12], Vilík [12], gade [12]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
