jiBIGřiBUD: na tvém místě bych svými komentáři méně plýtval a víc si vybíral, komu je napíšu. Odrazí se to potom i v kultivovanosti Tvých komenářů.
Dovolím si promluviti do duše autorovi i kritikovi, protože oba byť protipólní postoje jsou na tomto místě zcela neadekvátní. Tak nejprve k dílu. Tohle je ten typ díla, který by se sem dávat neměl, protože svou dychtivou upřímností nikoho nezasáhne. Je adresován někomu jinému a na první pohled je z díla cítit, že nestojí o to, aby jej četl někdo jiný a nedej bože aby ho nějak hodnotil. Otázkou pak je, proč takové dílo teda vystavovat a žádat si komentáře.
No a teď ke kritice. JiBIGřiBUD se profiluje jako pan kritik co pro upřímný a drtivý komentář nechodí daleko. Ale měl by se zamyslet nad tím, co by měl kritizovat a co nechat být. Tahle báseň očividně může být napsaná sebenedokonaleji a stejně splní účel, za jakým byla sepsána. Když hodnotit dílo, tak pro to, aby se autor poučil co dělá dobře nebo blbě. Nepochlebovat ale taky kolem sebe nedštít oheň a síru.
No a teď ke kritice. JiBIGřiBUD se profiluje jako pan kritik co pro upřímný a drtivý komentář nechodí daleko. Ale měl by se zamyslet nad tím, co by měl kritizovat a co nechat být. Tahle báseň očividně může být napsaná sebenedokonaleji a stejně splní účel, za jakým byla sepsána. Když hodnotit dílo, tak pro to, aby se autor poučil co dělá dobře nebo blbě. Nepochlebovat ale taky kolem sebe nedštít oheň a síru.
dnes obklopen tmou já zapálil svíci
abych daroval světlo jež potěšit má spící
když jsem pak sirku zhasínal
a krátce se na ni zadíval
netrvalo mnoho chvil
a já si tvou báseň vybavil
děkuji.. za to že jsi ji napsal
abych daroval světlo jež potěšit má spící
když jsem pak sirku zhasínal
a krátce se na ni zadíval
netrvalo mnoho chvil
a já si tvou báseň vybavil
děkuji.. za to že jsi ji napsal
Přestal jsem číst po druhé sloce - špatně se to čte, za což může hodně nešikovně kostrbatá forma díla...
Styl, který vyznávám a miluji... Ještě když se snoubí s originalitou, povedeným rýmem a výbornými obraty, kterých je tam tak akorát, tak je to opravdu radost číst.
Díky za takové čtení...
Díky za takové čtení...
jo, i taková může být vizitka autora :(
přeju ti promarněných 13 minut, a doufám, že ty nevyhraješ.
přeju ti promarněných 13 minut, a doufám, že ty nevyhraješ.
můžeš se ptát už jenom sebe
dobrá věta
(báseň celá dobře napsaná)
dobrá věta
(báseň celá dobře napsaná)
polibek = klišéééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé
éééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé
éééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé
éééééééééééééééééééééééééé...
éééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé
éééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé
éééééééééééééééééééééééééé...
zajímavé... vyzařuje z toho něco nevšedního v kontrastu s všednimi věcmi (váza, mikrovlnka). Některé pasáže jsou opravdu dobré.
chudák slavík... ať letí zpět do Madridu...
ne vážně, nic mi to nedalo, poeticky hodně slabé...
ach bože
ne vážně, nic mi to nedalo, poeticky hodně slabé...
ach bože
to máš recht, ale myslim, že nad tim zas až tak nepřemejšlim
Prečo hneď rozsudok smrti,
veď na svete musia byť aj smeti.
Nech svojou troškou prispeje
do súťaže, kde nemá nádeje.
A možno som len príliš hlúpy
arogantný, proste tupý.
veď na svete musia byť aj smeti.
Nech svojou troškou prispeje
do súťaže, kde nemá nádeje.
A možno som len príliš hlúpy
arogantný, proste tupý.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dash.s.niece [18], termitlada [16], Zuzu [16], Sasadydzej [14], Princ Kal [13], Sarisss [13], Vestigia [12], basneodkamily [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

