05.12.2011 - 20:58
9(1.)
Docela vydařený experiment...líbí se mi nad náměstím svítí světlo, tak jako světlo nad tvým stolem...
05.12.2011 - 18:17
4(1.)
oooo....chudáček kapřík....:D....je to vtipný, má to nápad....mě se líbí...až na ten konec...:D
05.12.2011 - 17:58
18(16.)
zajímavé a trefné vyjádření dnešního světa nás mladých. Většina z nás se snaží vypadat dokonale tím, že se snaží kopírovat ostatní. Ale zapomínáme, že originalita je dokonalá......ne nějaká kopie....
05.12.2011 - 16:46
18(4.)
Kdyby vzpomínky byly polibky, tak bysme se všichni pořád jenom líbali.....tak nad tím přemýšlím zase já... hi,hi- všechny vzpomínky by byly jen krásné, no nebylo by to fajn?
05.12.2011 - 16:45
7(2.)
Líbí. Pěkně vymalovaná nálada krajiny srdce. Úsporně. A chce se říct, že i čistě.
05.12.2011 - 16:34
9(5.)
Neboj, to nepochopit nelze. Štěstí odtéká mezi prsty a duši začíná zabydlovat úzkost. Jako kocovina po prchlém večeru. A protože příčinou není konflikt, ostrá hádka, hluboké zklamání, neúcta. Je to jako když v létě odjíždí vlak do Českého ráje z malého nádraží, na kterém už není ani výpravčí a pomalu se šeří a začíná tiše sněžit.
05.12.2011 - 16:15
2(1.)
Pěkná... jen jsem měla mlhu v očích a četla jsem rozmazlenej
05.12.2011 - 16:10
18(3.)
LUKiO: Hmmm, škoda. Mně to tam taky ruší. Jinak líbí.
Kdyby vzpomínka polibkem byla,
rty by se ve snu potkaly.
Prsty rukou by se propletly.
A těla vášní a touhou vzdychat by chtěla
...
Kdyby vzpomínka polibkem byla,
rty by se ve snu potkaly.
Prsty rukou by se propletly.
A těla vášní a touhou vzdychat by chtěla
...
05.12.2011 - 16:02
9(4.)
nejkrásnější dílka vždy vznikají buď to ve velkém žalu a zklamání,nebo z přívalu nevyslovitelného štěstí...moc pěkný a hodně to bolí,aaaleee vše přebolí a štěstí si opět cestičku do srdce najde :)
05.12.2011 - 15:55
5(4.)
Yana: taron: Protože Bůh je vědomí všeho, všech souvislostí, všech důvodů, všech příčin všech následků, není možné, aby měl někoho rád méně nebo více. Mně se tahle miniatura líbí. Je vtipná a je hlubší, než vypadá.
A cítím v ní příjemnou míru nadhledu. I pochopení. Mlčel, protože odpověď je zřejmá. A co na to básnický subjekt? Nikoli sbohem, ale s Bohem. :-)
A cítím v ní příjemnou míru nadhledu. I pochopení. Mlčel, protože odpověď je zřejmá. A co na to básnický subjekt? Nikoli sbohem, ale s Bohem. :-)
05.12.2011 - 14:32
5(3.)
Ona je tedy pesimistická ?Ale to záleží na tom jak ji kdo pochopí,chápu taronovou ,pochopila to stejně jako já,jako že dáváš vale tomu bohovi a jdeš dál.
05.12.2011 - 14:24
18(2.)
LUKiO: dik, presne jsem to cekal :) a byl zvedav jak dlouho to bude trvat. Jasne, ze to vim, ale je to basnicka a tak me to nechava klidnym .... :) variantne by to mohlo byt treba ...
prsty rukou by se propletly a dlaně ...
dlaně by vášní a touhou vzlykaly ..... :)))))
jenze se mi těla libi vic .... každopádně jsem rád, že to nekdo cte ...
prsty rukou by se propletly a dlaně ...
dlaně by vášní a touhou vzlykaly ..... :)))))
jenze se mi těla libi vic .... každopádně jsem rád, že to nekdo cte ...
05.12.2011 - 14:00
9(3.)
Tvý básničky se mi líbí moc,rozchod a konec vždycky bolí a ten tvuj dvojnásob.Úplně to na mně padá.Cítim absolutní konec až smrt.