

Opravdu nádherné. Nejsi z Moravy? My Moraváci máme talent(ačkoliv já jsem výjimka). :)


Já myslím, že jsem tě dobře pochopil. Já se také cítím líp s příjemnými, vlídnými a srdečnými lidmi, kteří se nebojí projevit. A emoce a jejich projevy patří k životu člověka. A právě Italové je umejí projevovat dost výrazně. A je to i zdravé, protože se ty energie prožijí a odžijí, a tedy neuloží jako patologická zátěž. A pokud lidé mají dostatečné sebepoznání, pak vědí, co a proč prožívají a mají tedy adekvátní emoční reakce. Nebo po opadnutí i negativních emocí jsou schopni sebereflexe a i konflikt nebo nedorozumění končí mírem. A je tu ještě jedna věc, která stojí za zmínku. Někdy to opravdu nejde - usmívat se a být pozorný a vlídný. Ale někdy je to i lenost. A někdy, i když není člověku zrovna do smíchu nebo do řeči, stačí malý zázrak - trochu se přemoci, přinutit se. A pak se často stane to, co za to stojí. Že odezva je tak milá, že už do smíchu a do řeči je. A za chybu se nestyď. Já je dělám taky, někdy je to jen překlep, ale někdy užasnu i nad hrubkou. Vzniklou třeba jen v nedostatečném soustředění. :-)


:) Děkuji za komentář, nechtěla bych být svědkem ztráty lidského sebeovládání, jen bych chtěla, aby se lidé víc odvázali a dávali najevo co cítí.
Samozřejmě mi dochází, že je spousta lidí, kteří si užívají a prožívají věci naplno, ale moc s nimi do styku nepřicházím.
Za chybu se stydím a hned jí opravím :).
Samozřejmě mi dochází, že je spousta lidí, kteří si užívají a prožívají věci naplno, ale moc s nimi do styku nepřicházím.
Za chybu se stydím a hned jí opravím :).


Výmarský ohař je krásný! A věřím, že je ti s ním fajn. Ale lidé jsou prostě složitější zvířata. Mají bohatší vnímání, z čehož plynou i extrémy. Kladné i záporné. Ale tomu nadšení zkušeností v Itálii rozumím. Není to pravda, že lidé jsou všude stejní. Nemohou být. Trochu zjednodušeně řečeno - v mizerných podmínkách se mizerně žije. Přináší to negativní emoce, které mají vliv i na genetickou výbavu. A proto někdy výrazná změna trvá i několik generací. To spontánní jednání, o nemž píšeš, tomu se také někdy říká autentické. Bez přehnané seberegulace, sebekontroly. ALE! Nechtěj být svědkem úplné ztráty lidského sebeovládání v prožívání negativních emocí. :-) P.S. Vloudila se ti tam chyba - ráda psi.


JÁ/TY: zkopírovat ů z jakéhokoliv textu na webu a vložit ho do příslušných částí díla a nahradit za ú myslím zvládne většina lidí, a časově náročné je to minimální, takže tato výmluva třeba u mne by neprošla...


a není lepší psát o něčem, co člověk zažil/prožil?...tady tomu obsahu nějak nevěřím, nevtáhne to do ní...fakt jsi vytesal sochu, nebo čeho to má být symbolika? mdlý obsah...


...doporučuji autorovi za každým příspěvkem poznámku o slovenské klávesnici, tudíž nepřítomnosti znaku "ů"... forma tak zbytečně kazí dojem z obsahu..jinak ze srdce přeji, ať se daří...


Tak snad příště se ti zadaří líp:-)


Líbí se mi, jak jsi použil tak vznešenou formu pro tu hmyzí bitvu:-) Vznešená forma a hned je z komársona velboudjol. Nebo snad velboudson?... A úsměv na tváři… Jojo, člověk se celou zimu těší na léto a pak mu do uší bzučí stovky hladových komársonů. Až mne budou v lese žrát, vzpomenu si na tvou báseň, snad mne houfy muší nebudou už zlobit bzučením kol mých uší.
Jen si pohlídej (oprav) gramatiku: - cůpky ... vlály; - první řady padly.
Jinak text pěkně plyne, milá je to hříčka:-)
Jen si pohlídej (oprav) gramatiku: - cůpky ... vlály; - první řady padly.
Jinak text pěkně plyne, milá je to hříčka:-)


Eliška Vobrubová: Je to mé první uveřejněné dílo.
Nebudu na něm již dále pracovat, protože když začnu se změnami zjistím, že byla vlastně hloupost takové dílko pouštět do světa.
Nebudu na něm již dále pracovat, protože když začnu se změnami zjistím, že byla vlastně hloupost takové dílko pouštět do světa.


Nu, ty píšeš stále více normálně. Člověk, jako je Puero, který si zvykl na jistou notnou dávku abnormálna ve tvých verších, je najednou začíná čímdál častěji postrádat. Třeba tenhle totálně akademický obrat: ,,Zaobalování konkrétna nekonkrétní rétorikou" Pomalu si začínám myslet, že každé ráno v devět posloucháš na Vltavě Rondo!
Nemůžu ale říct, že by to byl obrat k horšímu. Spíš nevycházím z údivu. Poslední čtyři věci, co jsme od tebe četl se od těch prvních, co jsem četl, odchylují podstatně tím, že se stále podobají frazeologií dialogům z filmů Woodyho Allena.
Dokonalý obraz přetvářky je to poslední souvětí. Klasický komentář, který vlastně říká: Seš vadnej a už se s tebou nehodlám otravovat.
Nemůžu ale říct, že by to byl obrat k horšímu. Spíš nevycházím z údivu. Poslední čtyři věci, co jsme od tebe četl se od těch prvních, co jsem četl, odchylují podstatně tím, že se stále podobají frazeologií dialogům z filmů Woodyho Allena.
Dokonalý obraz přetvářky je to poslední souvětí. Klasický komentář, který vlastně říká: Seš vadnej a už se s tebou nehodlám otravovat.


Hezká momentka, a stejně jako Yasmin, ani mě to bez hacku a carek nevadilo.


Hledí helmice halilo hlavu,
postrach všech stromů opasek tížil.
To je asi nejlepší, představím si pod tím dřevorubce v oranžové helmě, jak má opasek otěžkán těmi různými fidlátky na údržbu motorové pily. Jinak promiň, ale fantasy style se mi nějak vyhnul. Ale není to nejhorší, alespoň občas zajdete do přírody. Lepší než kdybys byl nácek. Lidi prostě potřebují něčemu věřit, někam patřit. Třeba se mýlím. Zdar a nezačínej s kouřením.
postrach všech stromů opasek tížil.
To je asi nejlepší, představím si pod tím dřevorubce v oranžové helmě, jak má opasek otěžkán těmi různými fidlátky na údržbu motorové pily. Jinak promiň, ale fantasy style se mi nějak vyhnul. Ale není to nejhorší, alespoň občas zajdete do přírody. Lepší než kdybys byl nácek. Lidi prostě potřebují něčemu věřit, někam patřit. Třeba se mýlím. Zdar a nezačínej s kouřením.


kroužky jsou fajn, proč místo nich používat čárky?
krůček za krůčkem, bůček za bůčkem, ten konec když cesty jsou dlouhý to je fakt patos
krůček za krůčkem, bůček za bůčkem, ten konec když cesty jsou dlouhý to je fakt patos


Hele, já už se chtěl taky párkrát zabít, je to celkem zábavný. Pak jdeš třebas do Kauflandu pro provaz, ale maj tam jen tažný lana, jedno za stopadesát korun, to ti přijde drahý, a tak se na to vykašleš (a zvedneš to svý drahý, že sis to rozmyslel/a, a že čekáš na smrt na náměstí u holubů). Nebo když tě lidi tahaj zpátky z okna, ze kterého by jsi stejně asi neskočila. Horší je ztratit pantofle. Já jen žes tu neměla komentář.


možná, že polibek = klišé, a když bych to měla srovnat třeba s Éluardovým Polibkem, tak je to vlastně nesrovnatelné, ale myšlenka se mi líbí :)