Autorka nechala v textu dostatek místa pro vlastní fantazii. Nemůžeme přeci chtít, aby nám básníci všechno servírovali až pod nos. Ale teď vážně. Přesnost, nepočítat s tím, že zbytek si čtenář domyslí. A když už s tím autor počítá, tak se pak nemůže divit, že čtenář si domyslí tu největší kravinu.

Skvělá inspirace na mši. Měl by ses dát na dráhu kněze.

Téměř až písňový text. Dokonce to má i nějaký smysl. Mě se ti líbí.

Zdenek39: děkuji...ta minulá byla tak trochu výjimka :)

Máš pravdu na rozdíl od minulé básně je tohle něco jiného, tahle báseň je moc pěkná.

Docela tomu rozumím, jen kdyby ty sprostá slova šli za něco vymněnit.Což asi by stratilo ten význam.

tvojegps: Co tím chtěl básník říci?
Hlavním oučelem mé básně je oslava Boží.Má díla jsou celá prostoupená hlubokou vírou v Boha.

kde je potok Styx?

Již formulace názvu textu přináší problémy, a to vyšinutou větnou vazbou: Buď tam chybí sloveso (...jako je barva mých očí..) a nebo by muselo být ...modré jako barvu svých očí...
Tím ovšem formální problémy nekončí.
- Mezi interpunkční znaménka a následující slovo patří mezera (není to sms, kde se šetří místem, aby se co nejvíce znaků vešlo do daného fromátu).
- Korálek je rodu mužského, takže "Počítáš řadu těch korálek" je nesmysl.
- "Říkáš mi,Lásko!Cítíš jak korálky počítám?
Pár jich tu schází,snad rozkutáleli se po Tvém těle." --- korálky rozkutáleli????
- Nedbalosti typu očíma místo očima, jémností místo jemností.

Básnické prostředky byly vyčerpány v prvních dvou, při troše dobré vůle třech verších, posléze text težkne, obraznost mizí nahrazena stále větší přímočarostí až do samého konce textu. Žádná poesie, jen popis.

... a taky filozofie (a já ještě raději filosofie:))
K textu:
Život je otázka bytí,
žel někdy i bití.
Však báseň tato
rozhodně není k blití.
Nedalo by práci velkou doladit to metrum,
na pomoc však neber si vodku, pivo ani rum.

kariéry... bože...

VKate: Jak jsem řekl, kritika je tu od zdokonalení
Eliška Vobrubová: děkuji, děkuji... paměť je moje prokletí :D

Náčelník Holá Ruka: díky a díky za radu :)

Náčelník Holá Ruka: Paul Verlain:-)

Eliška Vobrubová: i když bych se do takové situace nerada vracela, tak si myslím, že se tomu stejně nevyhnu, takže nejspíše zpracuju...a jinak děkuji za komentáře :))

Lepší bude zůstat si u stylu kterej máš ;) tohle zavání bukowskim... ale jiný básně zaváněj něčim novym ;)

Ale mohlo by to být dobré, kdyby... ale to jsem už psala a ty odpovídáš, že chápeš:-) V tomhle tvaru a této podobě je to právě k uschování, aby člověk nezapomněl a časem to mohl přetavit tak, aby to nebyl jen ten "pytlík buráků"... Třeba tu emoci, životní pocit někdy s odstupem ještě zpracuješ jinak:-)

Náčelník Holá Ruka: možné to je :D ale třeba se to časem může změnit...uvidíme :)

Eliška Vobrubová: chápu, to už je druhá věc...neříkám, že to je nějaké superdílo, nebo že v tom je schované něco geniálního, ale pro mě ty 4 řádky něco znamenají a je to jakási vzpomínka na to, jak může být člověk bezradný, když ho život srazí na kolena...proto to zde mám "schované" mezi tím vším ostatním, co se doufám dá číst...abych nezapomněla

VKate: Asi seš imuní mno... :D