03.11.2023 - 18:30
6(5.)
gajda: Díky za komentář. Je pravda, že po formální stránce se mi Majakovskij často líbil a je možné, že část jeho experimentu s tvarem jednotlivých slok si nesu v sobě. Ne snad, že bych na to myslel při psaní téhle básně, spíš jde o to, že mi při čtení jeho textů utkvělo v mysli, že je možné s tvarem slok různě experimentovat - a té tendence jsem si pak všímal i u jiných.
Pokud jde o odpověď na tvou otázku, tak většinou využívám odsazení k tomu, abych buď sloku nějak tvaroval, nebo abych dal najevo, že má přijít delší pomlka nebo prostor k zamyšlení.
Tady je to, myslím, obojí, jednak sloky tak nějak imitují proměnlivost mraku a jednak odsazení naznačuje delší pomlku mezi úvodním a následujícími verši, jako kdyby první verš byl vstupní obraz a následující dva jeho rozpracováním.
Pokud jde o odpověď na tvou otázku, tak většinou využívám odsazení k tomu, abych buď sloku nějak tvaroval, nebo abych dal najevo, že má přijít delší pomlka nebo prostor k zamyšlení.
Tady je to, myslím, obojí, jednak sloky tak nějak imitují proměnlivost mraku a jednak odsazení naznačuje delší pomlku mezi úvodním a následujícími verši, jako kdyby první verš byl vstupní obraz a následující dva jeho rozpracováním.
03.11.2023 - 08:07
6(1.)
Do nebe daleko
a do pekla blízko.
Duše se marně ptaj:
Kde vlastně je ten ráj?
...a těla zarputile mlčí...
a do pekla blízko.
Duše se marně ptaj:
Kde vlastně je ten ráj?
...a těla zarputile mlčí...
02.11.2023 - 23:17
16(16.)
Dandy: opakovaně moc dík, díky tobě se ke své starší tvorbě vracím a baví mě to
02.11.2023 - 20:11
2(1.)
Vřetanko osudu.
Kdopak splétá jej.
Starce poušťí
sednou mládí.
Pryč je beznaděj.
Pokut že mládi vňímá.
Že i ten
bude jeho čas.
Deně se rozednívá.
Deňně tichne kohouta hlas.
Kdopak splétá jej.
Starce poušťí
sednou mládí.
Pryč je beznaděj.
Pokut že mládi vňímá.
Že i ten
bude jeho čas.
Deně se rozednívá.
Deňně tichne kohouta hlas.