Yana: Díky! Helenka Vondráčková o něm taky zpívá, jak místo učení na zkoušku zase koukala na něj...;-)
Hanulka: Zpívat nebo taky napsat drabble?;-(
Víš co se mi na tvých povídkách nejvíc líbí, je to život jedné rodiny, něco ti vyprávěli, něco už si prožil i ty a dohromady je to takové čisté a čtivé
Moje představivost si pochutnala, milý výjev a vlastně déšť tomu sluší
wojta: Tak už to nechlastej a nemusíš se štěpit,to je moje delirium :D
Dandy: Díky! Jen jsem si zase hrál, tři kousky jsem teď dal...:-)
Hanulka: Díky, Hanulko! Ono to jde i zpívat...:-D
To proboha ne! To není můJ styl- myšky, šišky z výšky. Že to nejsem já?! To je jiný Wojta. Že . Budu tedy Wojta 2, Nevadí mi být ten druhý, když jsem PRVNÍ, ale chci být sám sebou. Tedy JÁ JSEM WOJTA 2 a konec.
Tak pěkně tajemně to začínalo a nakonec to skončí prachsprostým mordem. Odpudivé...ale zábavné!

