 02.11.2023 6 446(10) 0 |
Když vzpomínky vrostou do kmenů
a větve jako paže natahují se k nebi
pak už je pozdě
Když stopy dávno pohltí zem
zapadají sněhem a smyje je déšť
boty jsou prošoupané
pak už je pozdě
Když břečťan plazí se po náhrobku
a udusí nadechnutí
pak už je pozdě
Když mrtví na hřbitově odpočívají
ve stínu stromů
hudba větru a vzdáleného štěkotu
uklidňují
je už pozdě
Pozdě na všechno
Že po tobě pláčí?
to už přece nejsi ty
To šedá mračna plují oblohou
černý kůň tryskem uhání
plnými hrstmi beru a rozdávám
žiju
než bude pozdě
Do nebe je závratně daleko
a větve jako paže natahují se k nebi
pak už je pozdě
Když stopy dávno pohltí zem
zapadají sněhem a smyje je déšť
boty jsou prošoupané
pak už je pozdě
Když břečťan plazí se po náhrobku
a udusí nadechnutí
pak už je pozdě
Když mrtví na hřbitově odpočívají
ve stínu stromů
hudba větru a vzdáleného štěkotu
uklidňují
je už pozdě
Pozdě na všechno
Že po tobě pláčí?
to už přece nejsi ty
To šedá mračna plují oblohou
černý kůň tryskem uhání
plnými hrstmi beru a rozdávám
žiju
než bude pozdě
Do nebe je závratně daleko
03.03.2025 - 15:07A můžeme si k tomu zazpívat... Všichni chcem do nebe https://youtu.be/5HZeGjgzny4?si=1TQ1gYZ0SSvLQ7DX
03.11.2023 - 08:07Do nebe daleko
a do pekla blízko.
Duše se marně ptaj:
Kde vlastně je ten ráj?
...a těla zarputile mlčí...
a do pekla blízko.
Duše se marně ptaj:
Kde vlastně je ten ráj?
...a těla zarputile mlčí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Do nebe je daleko : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Život na zkoušku není
Předchozí dílo autora : Podzimní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
