 11.01.2012 16 957(16) 0 |
Přijdeš? No, ano!
Touhou se chvěji,
sejít se, je co si přeji.
Pak jdeme cestou známou
až k té pěšince pod lesem.
Pojď, sednem si.
Proč právě sem?
Sedíme vedle sebe,
vzrušením nedýcháme.
Na prst omotáváš mé tmavé vlasy,
já rozplývám se v sobě,
asi z té něžné krásy.
Tvůj loket letmo dotýká se mého.
Téměř omdlívám z toho pohybu tvého.
Dlaně naše se setkaly
a jemně spolu tančily.
A bojíme se skoro pohnout,
do očí si pohlédnout.
Tvé modré v mých hnědých topí se,
tvé stehno mého dotkne se.
Jsem opojená,omámená a říkám že tě miluji.
Před námi padá hvězda a já ti lásku slibuji.
Však mládí a pýcha patří k sobě,
já byla hrdá, pestrý květ.
Mohl sis jenom přivonět.
Druhý den skoro vysmívám se.
Já Narcis, sama ve své kráse.
Tenkrát jsem ti ublížila.
Snad poznals lepší, přeju si.
A kdo ublížil trpět musí.
To tenkrát padala hvězda,
vzpomínám, ač se to nezdá.
Touhou se chvěji,
sejít se, je co si přeji.
Pak jdeme cestou známou
až k té pěšince pod lesem.
Pojď, sednem si.
Proč právě sem?
Sedíme vedle sebe,
vzrušením nedýcháme.
Na prst omotáváš mé tmavé vlasy,
já rozplývám se v sobě,
asi z té něžné krásy.
Tvůj loket letmo dotýká se mého.
Téměř omdlívám z toho pohybu tvého.
Dlaně naše se setkaly
a jemně spolu tančily.
A bojíme se skoro pohnout,
do očí si pohlédnout.
Tvé modré v mých hnědých topí se,
tvé stehno mého dotkne se.
Jsem opojená,omámená a říkám že tě miluji.
Před námi padá hvězda a já ti lásku slibuji.
Však mládí a pýcha patří k sobě,
já byla hrdá, pestrý květ.
Mohl sis jenom přivonět.
Druhý den skoro vysmívám se.
Já Narcis, sama ve své kráse.
Tenkrát jsem ti ublížila.
Snad poznals lepší, přeju si.
A kdo ublížil trpět musí.
To tenkrát padala hvězda,
vzpomínám, ač se to nezdá.
02.11.2023 - 23:17Dandy: opakovaně moc dík, díky tobě se ke své starší tvorbě vracím a baví mě to
01.11.2023 - 18:45Kde časy jsou ?
Nemanické rande,kolik už let.
Český les s vůní rašeliništ tam někde dva.
Jen ta padající hvězda nikde.
Nemanické rande,kolik už let.
Český les s vůní rašeliništ tam někde dva.
Jen ta padající hvězda nikde.
17.10.2014 - 11:04Yana: Děkuji za pochvalu, to si ani nezasloužím :). Víš, rozdíl je hlavně v tom, že já psala z odstupu, jako pozorovatel, ale ty jsi upřímně a sebekriticky popsala svoje pocity. To se cení. A co kdyby jsou vždycky zajímavé otázky...
16.10.2014 - 22:02Orionka: Moc děkuji za komentář k mé staré básničce, musím říct že si docela ráda počtu to co jsem napsala na počátku své psanecké"kariéry", je to tak roztomile nedokonalé, ale ano teď chápu tu tvoji básničku zcela, jediné čím se odlišují je závěr, jinak jsou si podobné, no ta tvoje kriticky(k mé tvorbě) je opravdu psána lehkou rukou, tahle ale přes svoji krkolomnost má milé sdělení(až na ten můj závěr), tedy spíš verš- kdo ublížil trpět musí, no, kdoví co by bylo kdyby...
15.10.2014 - 08:15Teď jsem náhodou otevřela a připomnělo mi to tvůj a můj komentář k básni Nejstarší kouzlo a věčný příběh. Přesně tyhle sklony, o kterých jsi tady psala, jsem měla na mysli.
Pocity první lásky jsi popsala moc krásně. I když málokdy skončí dobře, už navždycky bude první a jedinečná, padající hvězda k ní patří.
Pocity první lásky jsi popsala moc krásně. I když málokdy skončí dobře, už navždycky bude první a jedinečná, padající hvězda k ní patří.
11.01.2012 - 17:29Leslie: nevím jestli to byla chyba a myslím, že to neví ani Yana. Prostě se to stalo a v Yaně zůstala silná vzpomínka ....
11.01.2012 - 16:28Tak na druhé přečtení se mi zalíbila ještě o něco víc. :-) Moc se mi líbí pátá sloka.
11.01.2012 - 16:26Pěkné, trpké, ale s tím důležitým momentem, kdy si člověk uvědomí, že něco udělal špatně. Připomnělo mi to Ortenovu Narcisku, i když už té samozřejmě nevíme, jak dopadla.
11.01.2012 - 15:42každý někdy uděláme chybu, které později litujeme... takový je hold život a je jen na nás, jak nebo jestli se z té chyby poučíme...
pěkná báseň :)
pěkná báseň :)
11.01.2012 - 13:57Yano, někdy člověk vycítí ten moment, kdy je třeba pokleknout a vyseknout poklonu. Tak činím, neboť jsem si právě několikrát přečetl tvoji báseň. Říkám díky za tu zpověď ...
11.01.2012 - 13:51taron: Tentokrát básnický subjekt totožný se mnou, nedávno jsem ho potkala víš
11.01.2012 - 13:45Jé, ta je krásná....moc, Já Narcis- sama ve své kráse....chtěla bych podotknout to SAMA ....sama :)
11.01.2012 - 13:45Jak lehce roztomilé - sladce trpké, jako ostatně dcelý život... který je vlastně celý o lásce... a voda smívá čas...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
První láska : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ostrov
Předchozí dílo autora : Démon
