29.08.2012 - 14:44
56(3.)
Vladan: Jo,něco na tom bude,co jsi psal o té prokazatelné-nebo neprokazatelné existenci. jEŠTĚ TO PROMYSLÍM..:-)
29.08.2012 - 10:20
56(2.)
Pěkně jsi to sepsal.
Mám výhradu jen k jednomu logickému vyvození. „Jako příklad lze uvést tvrzení že vesmír,svět a život stvořil bůh,přitom církev nemůže exaktně existenci boha dokázat. Neboli něco,co prokazatelně neexistuje,stvořilo něco,co prokazatelně existuje.“ Pokud existenci něčeho nelze dokázat, neznamená to, že to „prokazatelně neexistuje“. Nemůžu prokázat existenci -> nevím, zda existuje. Prokazatelně něco neexistuje, pokud prokážu neexistenci, což ovšem také nejde. (Možná by šlo říct, že Bůh existuje (jen) neprokazatelně, což významově není totéž jako že prokazatelně neexistuje. )
Přidám „věčný“ paradox. Je-li Bůh všemocný a vševědoucí, tak musí vědět o každém kroku svých dítek od Adama až do současnosti (i budoucnosti). Tj. všechny hříchy i dobré činy byly Bohem předem „naprogramovány“. Jestliže nyní trestá či poskytuje spasení, tak je to za něco, co sám „předdefinoval“ a čem už věděl 2000 let, že nutně nastane. Není docela schizofrenní? Vyrobit figurky, naprogramovat jim činnost a pak je trestat, že tu činnost dělají? A pokud neví, zda člověk zhřeší (nezná budoucnost), tak není vševědoucí.
Vyzdvihnu z úvahy dvě myšlenky:
1. kšeft s Bohem: „Pokud by Bůh člověku neměl co nabídnout, neštěkl by po něm-Bohu- ani pes.“
2. o skepticizmu: „Pochybovat neznamená odmítat, znamená být ve stavu ochoty se učit od všeho a všech.“
Mám výhradu jen k jednomu logickému vyvození. „Jako příklad lze uvést tvrzení že vesmír,svět a život stvořil bůh,přitom církev nemůže exaktně existenci boha dokázat. Neboli něco,co prokazatelně neexistuje,stvořilo něco,co prokazatelně existuje.“ Pokud existenci něčeho nelze dokázat, neznamená to, že to „prokazatelně neexistuje“. Nemůžu prokázat existenci -> nevím, zda existuje. Prokazatelně něco neexistuje, pokud prokážu neexistenci, což ovšem také nejde. (Možná by šlo říct, že Bůh existuje (jen) neprokazatelně, což významově není totéž jako že prokazatelně neexistuje. )
Přidám „věčný“ paradox. Je-li Bůh všemocný a vševědoucí, tak musí vědět o každém kroku svých dítek od Adama až do současnosti (i budoucnosti). Tj. všechny hříchy i dobré činy byly Bohem předem „naprogramovány“. Jestliže nyní trestá či poskytuje spasení, tak je to za něco, co sám „předdefinoval“ a čem už věděl 2000 let, že nutně nastane. Není docela schizofrenní? Vyrobit figurky, naprogramovat jim činnost a pak je trestat, že tu činnost dělají? A pokud neví, zda člověk zhřeší (nezná budoucnost), tak není vševědoucí.
Vyzdvihnu z úvahy dvě myšlenky:
1. kšeft s Bohem: „Pokud by Bůh člověku neměl co nabídnout, neštěkl by po něm-Bohu- ani pes.“
2. o skepticizmu: „Pochybovat neznamená odmítat, znamená být ve stavu ochoty se učit od všeho a všech.“
29.08.2012 - 10:09
7(5.)
jako kdyby mi někdo něco takového říkal, právě v těch chvílích, kdy piju
29.08.2012 - 00:15
24(15.)
Protiřečíš si. Ať je podstata jakákoliv, "braňte své děti proti mocipánům." a dá se říct výzva"volte, ostudy!" je jen další agitace právě těch mocipánů.
Aby se někdo dostal k moci, musí být zvolen.
Naše společnost už je prožraná zlem a hnusem. To všechno je na programu voleb. Co jsme dokázali zvolit za zkurvených třiadvacet let "svobody"? A to byla teprv solidarita, to bylo vlastenectví. Tenkrát.
Nic se nepovedlo.
Volby nic neřeší.
Pořád křičíme, místo abychom se spojili. Volby lidi rozdělují. Všichni nevolí stejně, lidi potom křičí na sebe, na psy a na prasata, protože si špatně zvolili svou budoucnost spolu s jejich majitelem.
Stále čekám na nějaký nápad, co s touhle situací.
Písnička ze začátku právě této naivní éry, nabízí jen částečné, byť neperspektivní (ale poetické) řešení. Zde je její část:
Radši půjdu na matriku
a škrtnu svoje jméno ze seznamu,
svůj hlas v jejich válce
svoje tělo v jejich plánu
Radši se budu těšit z toho,
že jsem zmizel jak dým,
že jsem dezertoval
a nestydím se před nikým, hééj
Aby se někdo dostal k moci, musí být zvolen.
Naše společnost už je prožraná zlem a hnusem. To všechno je na programu voleb. Co jsme dokázali zvolit za zkurvených třiadvacet let "svobody"? A to byla teprv solidarita, to bylo vlastenectví. Tenkrát.
Nic se nepovedlo.
Volby nic neřeší.
Pořád křičíme, místo abychom se spojili. Volby lidi rozdělují. Všichni nevolí stejně, lidi potom křičí na sebe, na psy a na prasata, protože si špatně zvolili svou budoucnost spolu s jejich majitelem.
Stále čekám na nějaký nápad, co s touhle situací.
Písnička ze začátku právě této naivní éry, nabízí jen částečné, byť neperspektivní (ale poetické) řešení. Zde je její část:
Radši půjdu na matriku
a škrtnu svoje jméno ze seznamu,
svůj hlas v jejich válce
svoje tělo v jejich plánu
Radši se budu těšit z toho,
že jsem zmizel jak dým,
že jsem dezertoval
a nestydím se před nikým, hééj
28.08.2012 - 23:41
31(29.)
West: tezko se to chape, tohle jsem vic ja:) diky za koment.))
28.08.2012 - 23:26
5(2.)
Devils_PIMP: libi se mi, jak je to bez nich takovy syrovejsi :)
28.08.2012 - 23:22
19(4.)
No a tomuhle se říká poezie - dámy a pánové - tohle je mohe gusto