CK Osel

Když dneska čtu moderní poezii mladé generace a riskuju tím následnou depresi a ztrátu hodnot a víru ve vlastní schopnosti, říkám si tak na okraj, jestli má AI pravdu, že se poezie zkracuje vlivem scrollování do úsečných pár větiček a přesáhne-li báseň pět řádků, je už dlouhá a nemusí zaujmout natolik, aby ji někdo - označme ho jako povrchního čtenáře - hodlal přečíst celou. A na psancích mám kolikrát taky dojem, když analyzuju sloupeček přečtených děl a čas, který nad nimi psanec strávil, jestli to je nebo není povrchní čtenář. Nemusí nechávat komentář, ale mohl by se zamyslet a poválet poezii trochu na jazyku, ne ji zhltnout. Tvoje básnička má asi na dnešní poměry nadstandardní délku, ale popravdě, měřit poezii podle řádků je debilní. čtu to a s každým řádek mě pálí suché španělské slunce do obličeje víc a víc. To je přece lepší, než kdyby mi jen bliklo do obličeje, ne?

Stop zkracování poezie!