

Psanecké dílo číslo 15000. A stojí za to. Slyším melodii té básně jako by ji někdo zpíval.


Je to taková vánoční báseň na ruby, se špatným mistrně vypointovaným koncem. Je neobvyklá a tím zajímavá, má svou kvalitu, nesnaží se lacinou bulvárností strhnout pozornost.
I takový je život.
U mne hodně dobrý.
I takový je život.
U mne hodně dobrý.


..cítím se
jak ježek v kleci..
... tak to někdy všici ... :-))
jak ježek v kleci..
... tak to někdy všici ... :-))


Dívka v modrém: Děkuju Ti! Zlobím se, ale co s tím naděláme? :-P


...soukromého vesmíru
hm...pěkné..., kolik tu musí kol kolem nás být soukromých vesmírů...paráda...
hm...pěkné..., kolik tu musí kol kolem nás být soukromých vesmírů...paráda...


Popravdě, Nov bych si představila o dost jinak. Měsíc sám o sobě vzbouzí mnoho představ, které by se daly skvěle zbásnit, připadá mi to moc kostrbaté, jako kdybys už nevěděl jak a co, tak jsi splodil toto. Máš tam hezké momenty, ale jako celek se mě to nedotýká. Asi mám na ten měsíc už moc teplý ruce. :-))) On je totiž studený.


Není náhodou nov to, že měsíc nezáří vůbec? Nejak tu basen nepobiram