Čím víc koukám na ten text, tím víc mi to toho Nohavicu připomíná (naskakuje mi tam už ta melodie), ale když ji zpíváš, tak skoro vůbec, zvláštní :-)

No nemůžu si pomoct, ale ať ten klavír beru s rezervou nebo bez rezervy, tak mi přijde úžasný :-) A celkově písnička krásná, a taky si konečně můžu svého oblíbeného básníka spojit s nějakým hlasem, mám radost. I ten text sám o sobě se mi moc líbí. Nohavicu mi připomnělo hlavně "Osud na mostě stál....", ale máte natolik odlišný hlas, že mi to při poslechu nepřišlo. Díky, že jsi ji sem dal, určitě by byla škoda to zahodit. :-)

Yasmin: DDD: Děkuji, od vás dvou si toho obzvlášť cením :-)

Klidná a jemná, pěkná, ale smutná. Znám to.

PrimaDen: Ano, všiml jsem si, že v dnešní době se s podobnými "tiskovými mluvčími " roztrhl pytel! Kdyby žil Kristus dnes, zřejmě by se bez mluvčího a spousty tajemníků a poradců taky neobešel...To jen já jsem takový staromódní...;o)

Moc pěkné. :-)

Za tu cenu bych ji udělala aspoň na smetaně...

hmm...dobrýýýý Rezule,možná ti jazykotepci vyčtou,,ač a já spáti,, ale to m líbit :)

Velmi hezky!

Vidím to stejně... a stejně budou další životy, plné toho samého. Jo, dobrá.

Popel popelu

Viviana Mori:
Ani nevíš, jak si vážím komentářů, které jsi mi napsala.
A když jsi naznačila, že jsi něco podobného také prožila, svým způsobem mi to pomohlo. Jsem ráda že v tom nejsem sama, i když to zní asi hloupě.

Ten konec... svatá pravda! Pokud chceme to nejlepší, musíme se podle toho chovat. To je zákon.

Úplně v tom vidím svůj bývalý vztah. Tenkrát jsem si myslela, že nikdy nebudu už milovat někoho tak, jako jeho a že mi to celý změní život i srdce. On už mne nemiloval, ale neměl to srdce to se mnou ukončit, nakonec jsem sebrala síly já. Pak jsem se osvobodila a teď jsem šťastnější, než kdykoliv dřív.

Chce to čas. A píšeš dobře, to je pravda. :-)

Ach jo, no... tak tady mi slova už poněkud došla. Rozdané srdce za pár nocí touhy... to je něco, co je i mě děsivě blízké.
Tahle výpověď je celá sice bolavá, ale je to i skvělé čtení.

Líbí se mi, ačkoliv ke konci už je to jen takový popis, ale velmi osobní a to se cení. Snad se nebudeš zlobit, že tě tolik komentuju, ale je mi hloupé přečíst a nic nenapsat, protože tvoje věci si jakékoli vyjádření zaslouží.

Největší umění spočívá v tom, opouštět i ty, které milujeme.
Tohle mi nacpal do hlavy jeden člověk. V něčem je to pravda. Pryč od toho, co nám ubližuje a bere důstojnost.
Báseň trpčejší, než ty co jsem četla předtím. A ta věta napsaná tučně fakt bodla.

/Máma mi říká, že první láska je ta nejbolestivější,
ale ty nejsi moje první láska
a i tak jsi tu cenu vyhrál./

To je moc hezké, i když spíš se říká, že první láska bývá zároveň ta nejkrásnější. Já nevím. Ale ať už to bolí sebevíc, vznikla ti z toho krásná dílka. Jednou se na ně podíváš a pousměješ se. :-)

Nevím, nevím... jestli by mi taková polívka ještě chutnala (a nevyvolala zácpu)

Ty musíš být hodně zlomený člověk láskou. Kéž jednou bude líp. Na každého čeká, co si zaslouží a ty si zasloužíš určitě to dobré. :-) Hezky píšeš. Asi nad tebou strávím odpoledne.