Ne není to dobrý ...
První sloka - tam jako by něco scházelo poslední zhoupnutí melodie... Ak je tam dost "přemojováno" dost "narcistická část. Obecně jsi ale zaznamenal vflký posun - dokśžeš (s přimhouřením oka) držet melodii a i spád. Jsem zvědav na další

Devils_PIMP: A taky si vážím komentáře bez překlepů!!! :-)))

Devils_PIMP: ó, děkuji ti velice, vážím si toho :-)

No co tomu vytknout? I kdybych stokrát čet' neshledam nic... Tohle je prostě parádní - všechny ty obrazy, a malování a melodie a splavnost - prostě skvost - s tím se člověk rodí, to se nedá naučit

inkoust: :-) Díky, dobrou.

"Je čas jít spát" A tohle je na dobrou noc. Pěkné. Náladou i barvami :-)

Změnil ses /pokud je fotka aktuální :)/, ale píšeš pořád skvěle ... ba, teď nějak srozumitelněji ... ale možná jen čtu v řádcích a ne mezi nimi a možná právě naopak, dosti filozofie - prostě fakt dobrý :-)

... vím, že když píšeš sem, je to jiný ... a já jsem za tu jinakost moc ráda ... a k té anotaci - je moc dobře, že věci, co se neříkaj, se píšou ... tak na nové oblohy a na dnešky /i ty zítřejší ;-) /

No, není to špatné. Z pohledu stylového bych měl výhrady k nadužívání "cítit" (3 x na dvou řádcích) a přivlastňovacích zájmen - např. "Cítil jsem takovou divnou zimu na svých rtech.." - kdybys to "svých" vynechal, změnilo by se něco?
A zřejmě opomenutí - při objímání máš ruce "na svých bocích"???

Yana: Těší mě, že se líbí, děkuji za komentář i za zastávku :-)

Yana: Ano, řekla bych, že jsi se v ne zcela srozumitelné básni zorientovala velmi dobře, díky za to, těší mě, když někdo pochopí mou myšlenku už jen proto, že mám pak jistotu, že ji pochopit lze. :-)

no ta je úžasná, taková, hravá, lehká a přitom lechtivá, moc povedená, a je to krásné oddávat se takovým myšlenkám, a ještě když se naplní, tak to je ještě krásnější

Takže rovnou mnohobožství.... Dobrá, půjdu taky, ale chci tam mít i svého boha skepse.

za mřížemi vědomí, ano naše vědomí nás vězní a přitom by stačilo aby podvědomí to zlé a neustále nám něco namlouvající se dalo překřičet, všechno je vlastně v moci toho podvědomí, dodnes svádím ten boj, budu se opakovat jedna moje básnička je nějak ...chci takovou moc mít, oslovit své podvědomí a nalézt vnitřní klid...prý pak jsme úspěšní, milovaní, dokonce bohatí-to je tedy blbost, ale myslím že hodně se dá ovlivnit, je taková rozjímací, ale myslím že základem je životní boj jedince

Yana: Věřím ti, u nás Vánoce nikdy nebyly moc o dárcích, i když někdy přece. Letos jsem vánoce trávila poprvé za svůj život mimo domov (respektive mimo místo, které bylo téměř 18 let mým domovem) a to, co jsem nejvíc postrádala, nebyly dopisy Ježíškovi ani dárky, ale právě ta rodinná atmosféra, kouzlo Vánoc. Ale nakonec to přeci jen nebylo tak špatné, poznala jsem rodinu novou (ze strany táty ženy) a přibylo v mém životě spousta zajímavých lidí. :-)

pozoruji barevný svět.....v začátku jsi krásně vyjádřila atmosféru vánoc, já je vlastně miluju, ale víš od té doby co si děti nadiktují co chtějí a od té doby co jsem se snížila i k obálce, tak to kouzlo sakra nějak vyprchává, nechci to tak, jsem obklopena velkou rodinou a taky mi letos bylo nějak smutno, věř mi

Yana: To máš naprostou pravdu :-) Díky za zastávku.

proč nikdy nic nádherného netrvá věčně, proč musí přijít procitnutí a zklamání, ale alespoň chvíli věřit, víš, to je taky krásné

gramatické chyby, poetika nikde, špatně se to čte, promiň, ale tohle je pro mě špatná báseň, chtělo by to přepsat

Yana: :-))