Staré zvuky

 Kakuzu
 16.01.2013
 básně/štěstí, neštěstí
6
Jsem zlomená duše
okamžik,kde končí všechno
Jsem vůle dlouhé sekundy
záhada nočních můr
had který netřímá zlaté žezlo

Životní rytmus není na mé straně
s ubývajícím stínem vymizím
v tajemství slibu odcházení
zatemním svoje oči,
když se dívám na vyschlý dvůr

Ve spánku krutosti
staré zvuky se opakují

Jsem tak dlouho zapomenutý
i na té druhé straně.
a nálada se pohybuje
ve spěchu ledové vody
ze mě do tebe

Klam větší než posmrtný život
vítr v korunách stromů
je můj věčný boj
v minutě tmy

Ve spánku krutosti
staré zvuky se opakují

A pro okamžik,který je pryč
žiju krásou nebeského všeho
Jsem vteřina nebo snad věčnost
logiky mrtvého
 17.01.2013 22:41
 Yana
potěšil si mě (-:
 17.01.2013 22:27
 Kakuzu
Yana: jak já miluju tvé komenty vždy vystihneš co tím člověk chtěl vyjádřit a ne jen u mojích děl.
 17.01.2013 14:36
 Yana
zvláštní je velkolepost tvých děl, to tě charakterizuje, myslím že tady nešlo jen popsat svoji depku, ta je hlubší a vnímám tam i sílu okamžiku a lásku k životu
 16.01.2013 19:15
 valemart
obsah je depresivní, ale má takový být! za mě palec hore, někdy se prostě pocit nakrátit nedá a až on sám uvolní pero!
 16.01.2013 18:05
 Viviana Mori
Popravdě mi nešlo moc dočíst. Je to na mne jedovaté, zelené...jako had a připadám si při čtení tvých básní jak v nějakém temném chrámu. Musí ti být asi hodně špatně, nebo nevím...
 16.01.2013 17:47
 Devils_PIMP
Bud jsem zjihnul a nebo se lepsis - tohle ma opet hodne do sebe trosku bych ji mozna osekal a zkusil bych to rici dvouma slokama :) Ale to ber jen tak jako ze by me zajimalo jak by sis s tim poradil. Pekne a prijemne

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.