Komentáře :

k dílům | k deníkům | k obrázkům
přidáno 16.02.2013 - 09:50
komentářů6(1.)
To je smutný no. :-D
přidáno 16.02.2013 - 09:34
komentářů10(2.)
Jééé, to je dobře, že zase skládáš :-):-):-) A ještě si se mi teď trefila do nálady a pocitů, které se v posledních dnech ve mně prolínají. Někdy musíme tak trochu zapomenout na určité chvíle štěstí, patřící minulosti, abychom mohli jít dál a vytvářet nové šťastné okamžiky, byť někde jinde a s někým jiným. Ale to hezké si musíme tam v hloubi duše uchovat navždy. Vzpomínat musíme v dobrém, však nesmíme žít pouze vzpomínkami, ale vytvářet stále nové krásné vzpomínky, jenž nám pomohou v těžkých chvílích. Já sám bohužel často žiju jen vzpomínkami, které nedokážu oživit. Úplně si mě tou básní dostala. Je nádherná, stejně jako Tvá duše prosakující skrz řádky. DĚKUJI TI MOCKRÁT !!!
přidáno 16.02.2013 - 09:27
komentářů10(8.)
Yana: dík, bohužel demáče máme nevalné kvality, tak Vás někdy pozvu na koncert...:-)
přidáno 16.02.2013 - 08:27
komentářů10(1.)
mám novinku: na staré časy se nezapomíná, kort pokud byli pěkné.
přidáno 16.02.2013 - 06:52
komentářů30(2.)
za mě puero: díky... za "mě" :-))
přidáno 16.02.2013 - 06:48
komentářů30(1.)
Povedené. Velmi. Jen je tam nějak moc mě u toho doktora. Líbí se mi, že je ta básnička taková nevtíravá.
přidáno 16.02.2013 - 00:37
komentářů9(9.)
Sakra. Neviděl jsem tu větu kdy umřela....

Jako když jsem tehdá četl Lermontova démona...
přidáno 15.02.2013 - 22:26
komentářů3(2.)
Kleriska.KX: skovat se pod deku, která zakrývá ty usměvy společně se studem
zárověň dodává tajemno určitým a známým chvilkám..
přidáno 15.02.2013 - 22:15
komentářů6(4.)
no jo a byli z toho trpajzlačata :) a propo schválně si skombinoval dvě pohádky dohromady ?
přidáno 15.02.2013 - 22:03
komentářů6(3.)
já to čekala :D hned jak vlezla do těch postelí...Sněhura jedna :D "trpajzlíci" si musí taky užít ;)
přidáno 15.02.2013 - 21:59
komentářů4(3.)
moc hezká :) opakuji se, ale co napsat, když je to pravda ? :)
přidáno 15.02.2013 - 21:58
komentářů6(4.)
souhlas s Yanoou :)
přidáno 15.02.2013 - 21:57
komentářů11(6.)
přesně to stejné jsem zažila, bohužel už také minulost, dům už není, babička také ne a já se do míst, kam jsem chodívala o prázdninách, na chatu, už nikdy nedostanu...:/ ach jak bych se vrátila, Yani, já brečím s tebou (doslova)
přidáno 15.02.2013 - 21:45
komentářů3(1.)
..predstavovat si pod chomackama bily vaty na nebi obrazky
snit si svuj svet a nepatrit nikomu
zcervenat
kdyz se na Tebe usmeje..
přidáno 15.02.2013 - 21:41
komentářů5(4.)
..libi se mi.
přidáno 15.02.2013 - 20:10
komentářů5(1.)
Nějak se mi to líbí :-) Ten nahořklý vzdor i odevzdání i odhodlání.
přidáno 15.02.2013 - 19:55
komentářů2(1.)
Trochu jsem si zas nalomil hlavu. A napadá mě, že by to mohlo znamenat, že do nitra mysli a duše se dá těžko nahlédnout( porozumět a pochopit smysl slov), když se ze "skladu" bere kde co. Včetně silných a těžkých výrazů a slovních spojení, která trhají kapsu, ale nejsou na místě. Ale nevím :-)
přidáno 15.02.2013 - 19:51
komentářů8(8.)
Takhle jsem si to představovala, když jsem byla v osmé třídě na základce. A teď bych to snad ani nechtěla :D Ale pěkně vystiženo, asi jsem nebyla sama :)
přidáno 15.02.2013 - 18:28
komentářů4(4.)
Ani netušíte, jak moc si vašich slov vážím. Děkuji..
přidáno 15.02.2013 - 18:22
komentářů4(4.)
Viviana Mori: Děkuji Ti :) A čekám na rozbor :)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming