Z nepřítomnosti

Bohužel, vše je jinak a ty už zase mateš lidi...

miroslawek: Pochopil jsem,jenže aby si napsal instinktivně měkké nebo tvrdé i musíš mít hodně načteno,takže usuzuji že máš za sebou kvanta přečtených i napsaných básní které tě už chce nechce naučili. Díky za krásnou odpověď s citací.

PrimaDen: ngc 6334: intintxelor: puero: Viviana Mori: děkuji za komentáře

krásná poetika....opravdu:.)

skvělý, výstižný název.. nádherné poetické obrazy ze slov.. verše mi zní živě, opravdově..

puero: intintxelor: Délka je různá. Otázkou je, co vše počítáte do procesu psaní, jestli chcete čistý čas nebo uplynulou dobu ;D Odpověď tedy zní od dejme tomu minut do roku. Usuzujete z toho na něco? Konkrétně tohle jsem psal po číslech cca jedno za den. Ona to není tak úplně jedna báseň ;) Ale bude to už devět let, takže si to dění okolo textu pamatuji jen matně. Tuším, že mezi některými dny byly přestávky ;D

Spontaneita vs chladná kalkulace - ta otázka je z principu nesmyslná. Rád bych přímo odpověděl, ale nemám slov. Bohužel některé zkušenosti jsou nepřenosné. Lze jen opisně navést... a doufat.

Když píšete, přemýšlíte, kde napsat tvrdé a kde měkké i? Přeříkáváte si u každého jednotlivého případu dokola vyjmenovaná slova? Já ne - prostě vím, kde se co píše. Podobně je to i s tím vaším kalkulem.

Ale co bych s namáhal, krásně to vyjádřil Deml, ve svém památném odstavci:

Jest pravda jako zvěř a dlužno ji loviti v houštinách souvětí a v brázdách slova, někdy jako lišku v doupatech protiřečnosti a smíchu jezevčíky důvtipu a kouřem pokory, jindy za teplého večerního soumraku jinotajů (v mlčení celé přírody, když táhnou sluky), neboť pravda je ve své podstatě divoká a plachá, znajíc člověka, ale i když se vzbouří a je neslušná, vystupujíc ze jha času a jako povodeň strhujíc mlýny obecné logiky a zanášejíc bahnem chudá předměstí vědy a umění, nebo jako oheň vyprskujíc do prostoru mastnoty a chlípnosti a pohodlí, šindely přetvářky, myšinu mlsnosti a klepů, projektily vzpoury či lávu extase a rouhání: bývá nesrozumitelná. Mluvíme o koních, o dětech, o ptácích, o rybách, bůhví o čem, ale za našimi větami jako pod kobylkou houslí ozývá se nejen ta žíně a struna, bekot jehňat a ržání kentaurů, lkaní kukaček a doupňáků, nýbrž i duše dřeva a ono na povrchu červenavé, jako srdce uhlazené, ale uvnitř prázdné a tmavé vězení naší touhy…

(Za našimi větami, Česno)

Právě jsem si v příjemné společnosti prožil čas nad těmito tvými verši. Nejvíc nás zaujalo: 1/ umírající ptáci v očích, vyjádření návratu 2/ příměr ke ztenčujícím se letokruhům - babička 3/ zápěstí trámů 4/ to tenčení, změny možná i patrné na pohled 7/ tvrzení skla - to nám dalo zabrat, skoro bych řekl, že děda uměl i řezat sklo a věděl, že se sluncem vypaluje - zorničky oken, křehké, nahlížení z povzdálí. I jiné obrazy rezonovaly s nějakými prožitky a zkušenostmi. Tedy: měli jsme pěkný večerní program :-)

A můžeš poučit i staršího. Spontaneita nebo kalkulace?

Jak dlouho takovou věc píšeš,je to spontání nebo chladně promyšlené,nebo mix obojího? Pouč mladšího.

Viviana Mori: nikoli, tím pouze obcházím omezení zdejšího publikačního systému... brzy bude zřejmější proč.

Yasmin: Yana: taron: Devils_PIMP: DDD: děkuji za komentáře, ale bude hůř, uvidíte)

Jo, tohle je už vyšší level, oproti tady tomu všemu. Super. To jsi vkládal jako obrázek z knížky?

vyvolala v mé mysli spoustu nádherných obrazů, zvláštní melancholii a naprosto mě překvapila svou atmosférou a stylem

Řekla bych, že... dokonalé :-)...

nechci nikoho provokovat , ale " bez chybičky" :))))

Krása... kdyby mi někdo řekl, že jsou to nějaká nevydaná Skácelova čtyřverší, nejspíš bych tomu uvěřil :-)

Very nice