taky nejsem blíženec, taky vím co jsem jen proto že jsem od maminky dostala znamení na řetízku, moc mě zvěrokruh nebere, ale tohle to je mi moc blízké. Jen se tě zeptám znáš někoho s kým by sis takhle otevřeně mohl povídat, někdy mám strach že to nikdo nechápe, nebo znám špatné lidi, nebo se stydím, ale tvé myšlenky jsou úžasné

alexis: ee nejsem blíženec,, spíš jsem tak nějak od všeho kousek ... asi. takových rozhovorů vedu několik dtýdně

taron: děkuji. já nejsem blíženec, já ani nevim co jsem

Díky :) momentální nápad u šálku ("kýble") horkého čaje...

taron: podle té písně jsem to psala :) díky

Jo...od tebe je to první próza, co jsem četla...pěkné, taky jsem blíženec :)

No...hned poprvé se nedá plně poznat co a jak..dnes to není šálek mého kafe...ale třebas zítra to bude lepší :)

Napadlo mě to, co Homéra a ihned jsem si to i zazpívala...docela to sedí i na tu píseň...šikula:)

páčia sa mi všetky Tvoje básne :)

tak toto je skvelý pohľad dovnútra. Naozaj, beatnici. Príjemné čítanie, ďakujem.

Chápu tě. Měla jsem velmi dobrého přítele, který měl vážnou nemoc.

Někdy si říkám, jestli tu sílu v sobě dokážeme objevit opravdu až tehdy, kdy jsme v hajzlu..
A užívat života, když si člověk uvědomuje, jak moc je smrtelný.

Pravda do posledního písmenka. Asi není čím se chlubit, ale tohle je napsáno opravdu životem.

DDD: PrimaDen: Jasně , jasně. No, "dětské verše" .... to je trochu matoucí. Že jo? verše pro děti, jak dost přesně popsal 3D, nejsou NIKDY jen pro děti! Protože je to výsledek, v lepším případě, velmi zodpovědné tvůrčí činnosti, práce. Proto i dobré pohádky NIKDY nejsou jen pro děti. Protože mají jisté hloubky a přesahy. Dokonce takové, že jim ani ti dospělí někdy neporozumí za celý svůj život :-)

taron: oslov radek: Devils_PIMP: Díky, vysypal jsem ji ze sebe asi tak za deset minut...ten pohled byl úchvatný...

Je to dobrý, hodně dobrý...
Já jsem manžel, co pomáhá, ale na druhou stranu dělá i hodně pitomostí... :-)

kmotrov: Já mluvil o verši: a já se odrazil ze dna...

Taky si nepřipadám dospělá. Napsalas hodně dobré postřehy, takové mámy jsou i některé mé bývalé spolužačky. No.. abych pravdu řekla, do takové "dospělosti" se mi teda ještě vůbec nechce.. Jak napsal puero, vidíš detaily a to je to nejhezčí.

Nojo, objevuju starý desky, holt mám stejnej vkus jako mí rodičové :-D Asi možná proto, že takové věci tu u nás hrají pořád :-)))

Yasmin: Já mám Kalandru ve veliký úctě, byly doby kdy jsem jeho verzi poslouchal pořád dokola.
Mě překlad přijde jako veliký dobrodružství, chtěl jsem si to už dávno vyzkoušet. Přišel záblesk nápadu, věděl jsem zhruba o čem to je a našel jsem si strojový překlad. Tři týdny jsem si to pouštěl pořád dokola a zvažoval každý slovo.

Kalandra, Mišík, Merta?
To jsou desky rodičů?

Nejvíce mě na této básni zaujal ten Tvůj postřeh z té kavárny. Jak si ho pěkně přenesla do básně. To se mi velice líbí. Je tam cítit hluboká myšlenka a dala jsi tam i část sebe, což nesmírně oceňuji. Pěkné to dílo.