jo, to mě taky pobavilo, nejdřív jsem tedy koukala jako vejr a pak mi to došlo
Je to úžasný. Ten pocit, kdy se můžeš rozběhnout do deště, kdy můžeš běhat bosá po louce a dělat všechny takové ty věci, co dělávají děti, když jsou malý a díky těmto věcem se cítí šťastní. A já se pořád cítím jako to malé dítě. I ve svých třiadvaceti letech. Protože, jak píšeš, je v tom spontánnost. A to mě baví. A dospělí dost často spontánní být neumí, jen předvídaví.
Úvaha je taky úžasná :-) Našla jsem se v ní.
Úvaha je taky úžasná :-) Našla jsem se v ní.
když si vezmu, že jsem v té poslední skupině, co živí ostatní, tak to potom ledacos vysvětluje... :-)
Četlo se mi to moc pěkně, umíš psát hodně poutavě a to je super :-)
Ta básnička mi přijde veskrze zdravotnická. A docela pobavila :D
Až se z toho třesu, nenápadně čtenáři vsugeruješ vlstní emoce... jen tak dál.
V lásce se na chyby moc nehraje, spíš na vzájemný souznění, ale nápad zajímavej, vlastní zkušenost?
Každý musí občas snít,
aby stálo zato žít,
aby štěstí mohl mít,
je super holku políbit.
aby stálo zato žít,
aby štěstí mohl mít,
je super holku políbit.
O takovejch lidech už sem slyšel, jsou schopný mít každou holku, ale jen na jednu noc. Nejsou schopný delšího vztahu, i když by třeba chtěli. Je mi jich líto... něco jako tohle si musej strašně často řikat.

