|
Fyzik by řekl, proč jsme ve velké černé díře.
 27.05.2013 1 1122(11) 0 |
Až na nepatrné výjimky není s ekonomickým staven naší současné společnosti spokojen prakticky nikdo. Pojďme se na to podívat očima pokud možno nezaujatého pozorovatele. A budeme trochu počítat – čísla, která uvedu a na která dole najdete odkaz (x), jsou jen tak přesná a správná, jak jsou většinou uvedena v linku. Pokud byste měl někdo odkazy přímo na statistický úřad či jiný důvěryhodný zdroj, sám bych je rád ověřil.
I. V (1) jsem se dočetl, že stát platí sociální pojištění za 6,1 milionu pojištěnců. Připadá vám to hodně? Mě taky, ale zřejmě to tak bude. Cca 2,3 milony jsou důchodci (starobní) (2). Kolem 2 milionů bude dětí, a studující mládeže a zbytek jsou invalidní důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní… O této skupině lidí můžeme s malým zjednodušením (pomíjím menšinu pracujících důchodců, pracujících matek na mateřské a pracujících studentů) prohlásit, že státní příspěvek (nemyslím sociální pojištění, ale důchody, příspěvek v nezaměstnanosti, rodičovský na děti, respektive daňový bonus….) jsou jejich jediným příjmem.
II. Státní zaměstnanci (tím rozumím zaměstnance placené ze státních peněz, tedy i na úrovni krajů a obcí). Půjde o státní úředníky (a samozřejmě i další zaměstnance příslušných organizací), politiky, soudce, dále o učitele, policisty, městské strážníky, vojáky, celníky, zaměstnance státních nemocnic, hasiče, vědecké instituce… dostáváme se k číslu 1,1 milionu (3)
III. Zaměstnanci úplně nebo částečně placení státem z dotací a grantů. Co tím myslím? Například divadla. Částečně na sebe vydělají prodejem vstupenek, částečně je jejich provoz hrazen ze státních dotací. Dále různé neziskové a grantové organizace. Příkladem nám budiž dopravní podnik města Prahy (4). Podnik má cca 10 000 zaměstnanců, za jízdné utrží 4,5 mil a dalších téměř 2,5 mil. dostane na dotacích. Řekněme třetinu na dotacích – je to tedy, jako by 3300 zaměstnanců bylo placeno státem a 6600 na sebe vydělávalo. Jiným příkladem můžou být České dráhy, které dostávají od státu obrovské dotace (4 miliardy jen rychlíkové tratě –(5)). Dalším je třeba „podnikatel“ Babiš (Agrofert) a jeho výroba biolihu. Pokud by od něj nekupoval biolíh za dotované ceny stát, s tímto podnikáním by okamžitě zkrachoval. Dalším příkladem jsou firmy provozující fotovoltaické a větrné elektrárny (v malém i ČEZ). Nedokážu nalézt nějaký fundovaný odkaz, takže tady jen střílím – s nějakou tolerancí 1 mil zaměstnanců.
Sečteno a podtrženo: 8,2 mil našich obyvatel je příjmem závislých na státu. Na základě toho vyslovím jedno tvrzení:
2 miliony lidí svou prací živí dalších 8 milionů!
Zdá se vám toto tvrzení přehnané? Tak se podívejme na příjmy státu.
a) daň ze mzdy (a totéž sociální pojištění) – tu samozřejmě neplatí skupina I. Skupina II. a III. ji sice zdánlivě platí, ale ve skutečnosti jde o peníze, které stát někomu už předtím zdanil – jde tedy jen o „vracení“ části cizí daně. U skupiny II. je to danění opravdu jen formalita, na tyto „firmy“ chodí už rovnou čistá mzda. Takže daň fakticky odvádí jen ta skupina poslední, dvoumilionová.
b) daň ze zisku firem. U skupiny I. firmy nejsou. U II. (a částečně i u III.) není možné principielně generovat zisk – úřady, nemocnice, neziskovky. U III. by zisk generovat šel, ale kdyby například dopravní podnik nevyčerpal dotace (= generoval zisk), dostal by příští rok méně. Z toho důvodu nemá žádná (ani částečně) dotovaná firma zájem být v zisku – odvádět daň ze zisku a snížit si státní dotaci. Výhodná je pro ni malá ztráta –> tlak na další zvýšení dotace. Výjimkou jsou firmy, které nemůžou o dotaci přijít = mají „kvalitně“ nastavené (nejlépe nevypověditelné) smlouvy se státem jako fotovoltaické a větrné elektrárny nebo výroba biolihu (proto je to tak lukrativní). Takže daň ze zisku opět platí v zásadě jen soukromé firmy využívající ty 2 mil. produktivních zaměstnanců!
c) DPH, neboli daň, kterou při koupi rohlíků (a vlastně všeho) zaplatí každý. No jo, jenže z čeho? Jak už jistě uhádnete, u I., II. i III. je to zase jen z peněz, které stát formou daně předtím „sebral“ někomu z té dvoumilionové skupiny (nebo firmy, pro kterou tento člověk pracuje a tvoří její zisk), přerozdělil a teď si zase kousek ukrajuje zpět. (Podobně spotřební daň.)
d) Pravda, zůstává daň dědická, darovací a taky zisk z prodeje státního majetku a cla a nejspíš i další „drobky“, ale ty jsou v celkové výši příjmu státu zcela zanedbatelné.
Takže opakuji: cca 2 miliony pracujících živí svojí prací dalších 8 milionů.
Ještě se divíte, že je nespokojeno jak těch 8 mil živených státem, tak ty 2 mil, které je živí?
Příště: Jak z té černé díry ven.
(1)http://beta.parlamentnilisty.cz/zpravy/Heger-pozada-vladu-o-n
avyseni-plateb-za-statni-pojistence-271442
(2)http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/t
iskove-zpravy-2013/2013-05-14-pocty-duchodcu-a-duchodu-za-1-ctvr
tleti-2013.htm
(3)http://www.egonov.cz/ctete/zpravicky/kolik-je-v-cr-uredniku.h
tml
(4)http://www.dpp.cz/dpp-v-datech/
(5)http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2013/01/07/prehl
ed-ztratovych-rychlikovych-trati/
I. V (1) jsem se dočetl, že stát platí sociální pojištění za 6,1 milionu pojištěnců. Připadá vám to hodně? Mě taky, ale zřejmě to tak bude. Cca 2,3 milony jsou důchodci (starobní) (2). Kolem 2 milionů bude dětí, a studující mládeže a zbytek jsou invalidní důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní… O této skupině lidí můžeme s malým zjednodušením (pomíjím menšinu pracujících důchodců, pracujících matek na mateřské a pracujících studentů) prohlásit, že státní příspěvek (nemyslím sociální pojištění, ale důchody, příspěvek v nezaměstnanosti, rodičovský na děti, respektive daňový bonus….) jsou jejich jediným příjmem.
II. Státní zaměstnanci (tím rozumím zaměstnance placené ze státních peněz, tedy i na úrovni krajů a obcí). Půjde o státní úředníky (a samozřejmě i další zaměstnance příslušných organizací), politiky, soudce, dále o učitele, policisty, městské strážníky, vojáky, celníky, zaměstnance státních nemocnic, hasiče, vědecké instituce… dostáváme se k číslu 1,1 milionu (3)
III. Zaměstnanci úplně nebo částečně placení státem z dotací a grantů. Co tím myslím? Například divadla. Částečně na sebe vydělají prodejem vstupenek, částečně je jejich provoz hrazen ze státních dotací. Dále různé neziskové a grantové organizace. Příkladem nám budiž dopravní podnik města Prahy (4). Podnik má cca 10 000 zaměstnanců, za jízdné utrží 4,5 mil a dalších téměř 2,5 mil. dostane na dotacích. Řekněme třetinu na dotacích – je to tedy, jako by 3300 zaměstnanců bylo placeno státem a 6600 na sebe vydělávalo. Jiným příkladem můžou být České dráhy, které dostávají od státu obrovské dotace (4 miliardy jen rychlíkové tratě –(5)). Dalším je třeba „podnikatel“ Babiš (Agrofert) a jeho výroba biolihu. Pokud by od něj nekupoval biolíh za dotované ceny stát, s tímto podnikáním by okamžitě zkrachoval. Dalším příkladem jsou firmy provozující fotovoltaické a větrné elektrárny (v malém i ČEZ). Nedokážu nalézt nějaký fundovaný odkaz, takže tady jen střílím – s nějakou tolerancí 1 mil zaměstnanců.
Sečteno a podtrženo: 8,2 mil našich obyvatel je příjmem závislých na státu. Na základě toho vyslovím jedno tvrzení:
2 miliony lidí svou prací živí dalších 8 milionů!
Zdá se vám toto tvrzení přehnané? Tak se podívejme na příjmy státu.
a) daň ze mzdy (a totéž sociální pojištění) – tu samozřejmě neplatí skupina I. Skupina II. a III. ji sice zdánlivě platí, ale ve skutečnosti jde o peníze, které stát někomu už předtím zdanil – jde tedy jen o „vracení“ části cizí daně. U skupiny II. je to danění opravdu jen formalita, na tyto „firmy“ chodí už rovnou čistá mzda. Takže daň fakticky odvádí jen ta skupina poslední, dvoumilionová.
b) daň ze zisku firem. U skupiny I. firmy nejsou. U II. (a částečně i u III.) není možné principielně generovat zisk – úřady, nemocnice, neziskovky. U III. by zisk generovat šel, ale kdyby například dopravní podnik nevyčerpal dotace (= generoval zisk), dostal by příští rok méně. Z toho důvodu nemá žádná (ani částečně) dotovaná firma zájem být v zisku – odvádět daň ze zisku a snížit si státní dotaci. Výhodná je pro ni malá ztráta –> tlak na další zvýšení dotace. Výjimkou jsou firmy, které nemůžou o dotaci přijít = mají „kvalitně“ nastavené (nejlépe nevypověditelné) smlouvy se státem jako fotovoltaické a větrné elektrárny nebo výroba biolihu (proto je to tak lukrativní). Takže daň ze zisku opět platí v zásadě jen soukromé firmy využívající ty 2 mil. produktivních zaměstnanců!
c) DPH, neboli daň, kterou při koupi rohlíků (a vlastně všeho) zaplatí každý. No jo, jenže z čeho? Jak už jistě uhádnete, u I., II. i III. je to zase jen z peněz, které stát formou daně předtím „sebral“ někomu z té dvoumilionové skupiny (nebo firmy, pro kterou tento člověk pracuje a tvoří její zisk), přerozdělil a teď si zase kousek ukrajuje zpět. (Podobně spotřební daň.)
d) Pravda, zůstává daň dědická, darovací a taky zisk z prodeje státního majetku a cla a nejspíš i další „drobky“, ale ty jsou v celkové výši příjmu státu zcela zanedbatelné.
Takže opakuji: cca 2 miliony pracujících živí svojí prací dalších 8 milionů.
Ještě se divíte, že je nespokojeno jak těch 8 mil živených státem, tak ty 2 mil, které je živí?
Příště: Jak z té černé díry ven.
(1)http://beta.parlamentnilisty.cz/zpravy/Heger-pozada-vladu-o-n
avyseni-plateb-za-statni-pojistence-271442
(2)http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/t
iskove-zpravy-2013/2013-05-14-pocty-duchodcu-a-duchodu-za-1-ctvr
tleti-2013.htm
(3)http://www.egonov.cz/ctete/zpravicky/kolik-je-v-cr-uredniku.h
tml
(4)http://www.dpp.cz/dpp-v-datech/
(5)http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2013/01/07/prehl
ed-ztratovych-rychlikovych-trati/
27.05.2013 - 23:30když si vezmu, že jsem v té poslední skupině, co živí ostatní, tak to potom ledacos vysvětluje... :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proč jsme tam, kde jsme… I. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Věda a pavěda – O původu ropy
Předchozí dílo autora : Věda a pavěda – zelené rostliny
