21.08.2014 - 08:42
7(4.)Štěstí si musí každý z nás chytit a nepustit, chudáčka malýho, zavřenýho...a týrat ho, klidně v kleci, ale nepustit!
hezké
hezké
21.08.2014 - 08:3810(8.)ŽblaBuňka: Midem: Děkuji, rozesmáli jste mne...děkuji.
21.08.2014 - 07:5820(4.)Orionko, hezké formou i obsahem, jenom ten konec mi přijde trochu navíc. V celá básni jsou výhradně metafory odrážející, předpokládám, určité, velmi intimní emoce. Apel nakonec na mě působí trochu násilně. Jakoby ses z emočního světa vrátila na zem a pozemsky to uzavřela. Nepochybuji samozřejmě o tom, že to byl záměr.:-)
20.08.2014 - 23:523(2.)Anna Wolfgang Havranová: Moc děkuji :) tak to jsme dvě :D Je to trochu inspirované i mojí minulostí.
20.08.2014 - 20:156(5.)Midem: stejně bych to nazvala jinak - třeba Vzpomínky v duši - zůstávají ...
20.08.2014 - 20:145(5.)jsi láska s jedem - pěkně pádný a zároveň úsměvný konec, to se mi líbí
20.08.2014 - 20:136(4.)Midem: jj,to má logiku, ale chce to vřdy komentář, nebo to napiš do anotace, asi nejsem tak bystrá jak Valaši
20.08.2014 - 20:096(3.)vanovaso: třeba že: spočteno - kdo v nás něco zanechal, neodejde.
20.08.2014 - 20:018(6.)vanovaso: chápu :) ... jen jsem se sama zastavila nad tím protikladem.. lehké a přitom těžké... no jo .. :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Capik [16], ludvig lerian [15], smarstin [14], Kaliban [9], magdalena [6]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
