jo, dobrý ... fakt dobrý ... líbí se mi to ... je tam touha po životě, po lásce... všechno, o co jde...

ani dnes neni zitra
snad pozítří , pozítří už bude líp...
pěkné

čas je prý nejlepší lékař, ale já mám pocit, že poslední dobou je spíše nemilosdrný... jo, čas... hezký to máš...

pěkná

bůh ti nepomůže..

taron: nechci se s tebou hádat :) ... nebo vlastně, proč ne .... vždycky to byla zábava ... ale ... jsi pro mě jistý symbol dobrých zamilovaných básní plných nenaplněné touhy ... to se mi líbilo ... tak proto se teď rozčiluju, když vidím, co vidím :)

Kristepane na nebesích....

Tak ja vim ze jsi mládě... Zkusim te setrit. Tecky nech morseovce. Chce to lepsi formu - roztrkat to do slok apod. Jelikoz to budu brat jako reakcni poezii - nebudu dupat po obrazech a tak takze tim prumer ale da se i lepe

Moc pěkné.:-)

V tvé básni: V tom okamžiku, se Kmotrov přiznal, že miluje básně kvůli tomu, že se na něj přenáší...

SSS tadyk píše, že ho nasytila...
Nasytit, přenášet, pochopit, procítit, ale i darovat = to je důvod, proč čteme všichni...

ano, báseň je o manželském porozumění, i neporozumění a konci...je vlastně proč se konce bát ? Když si nerozmíte? Nebo nebát se? Vždyť si umíte i tak rozmět...

za každým koncem je nový začátek, jen my se bojíme toho, jaké to vlastně bude...

Yana: Já trest za krásné milování nikde nevidím, ani na kříži... :)

Děkuji, váží si, že mé říkanky čteš, pak víš - píšu o všem, tak jak to mé dny přinášejí :-)

mám husinu, tak krásně vzpomínat při pečení rohlíčků...

fuj, kolikrát já nostalgii nemám ráda, neumím se z ní vymotat...ale ty ano. Už dávno nejsi malá, už to všechno chápeš...

:))

Nevím, co k ní napsat, už snad bylo napsáno mnoho...všechno a přece ne všechno, znám tě, znám...a vím, kdo jsi, ať se chceš před ostatními schovávat, nebo ne...
jsi jako moje sestra...

báseň je úchvatná, chybí mi tvé básně, jsi tu málo...

proč se bojíš andělů? Několikrát jsi tu psala, že ne andělé, ale ty sama..., ale jak víš, jestli ti andělé nepomáhají v pohnutkách? Víš, v bibli je, že tu vše vnímáme jen částečně a cele, úplně budeme chápat a vnímat až potom...

sama ti nemohu odpovědět, jak moc je člověk jen a jen odpovědný za sebe...je hodně, ale jestli 100% ? 100% strůjcem svého štěstí, to nevím....v tom mám fakt pochybnosti, možná nám pomáhá pár andílků strážníčků :))

fíha, ta je krásná...
nevím, co vypíchnout dřív a víc...od kotníků přirůstáme, nevědomi si hledání, opakujeme svá míjení.
vráceni začátku, krve,
jejíž barvu a poselství poneseme v otiscích bot
dokud nesmaže ji prach z cest, které nás volají.


prostě paráda, tvé básně stojí vždy za to číst :)

Sartr ..filozof? Píšeš pro filozofa, ženu , nebo muže? Hm...zajímavé vyznání :)) jestli to chápu teda dobře :)

Nevím proč, ale nejvíce se mi stejně líbila ta první sloka.
Jinak moc krásné.

moc pěkné

obrácený zvon je hodně silné slovo, už tak je sám o sobě těžký a co se do něj ještě těžkého může vlézt...

pěkné

Lasak: teda děkuji za tak krásnej komentář :)

Jo, pěkné. Jen si říkám, že v tak málo slovech nemusí být ráno dvakrát, asi bych to první vynechala.