19.08.2014
12
Bolest duše
dostaví se nečekaně
Ostrý hvizd
Vlhký pot
pokryje tvé dlaně
Kyvadlo času
rozvibruje bránici
Tělem cloumá
vichr neustále sílící
Pryč! Pryč!
křičíš všemi smysly!

Pak ticho...klid...
Film pozpátku běží tvou myslí...
 23.08.2014 23:57
jayjay: Jiří Turner: ŽblaBuňka: Yana: vanovaso: taron: oslov radek: Midem: korálek: Kalimero: díky, tolik komentářů bych nečekal...Dlouhé mi to přijde tak akorát, delší by ztratila tah...vysypal jsem to ze sebe naráz, je to takový ten záchvat, kdy člověk píše...závěr tam být musí a film pozpátku se všemi vzpomínkami prostě běžel...
 23.08.2014 23:57
 23.08.2014 20:28
mohlo by být trochu delší.:D :)
 23.08.2014 19:51
i mně se líbí tenhle styl, ráda se občas chytám rýmů, i když ojedinělých, no, jinak ta bolest je zřejmá
 22.08.2014 10:34
Hezká báseň, technicky i obsahem
 20.08.2014 23:09
věru dobré
 19.08.2014 23:30
moc hezké :-) má spád, mužský cit a náboj)
 19.08.2014 22:54
Myslí, ba naopak, že koncovka je tím neotřelým a stěžejním. 1*
 19.08.2014 19:57
souhlas s taron ...
ve všem
 19.08.2014 19:12
po delší době zase čtu tvé básně...
co tu vlastně my všichni děláme?
Většinou nic jiného, než že se vypisujeme ze svých bolestí...

chjo, pěkné
 19.08.2014 13:27
líbí
 19.08.2014 13:16
Nejspíš by pomohlo se ještě o něco víc osvobodit od panování rýmu. Dost patrné je to na konci – zvítězí rým nad myšlenkou. aj aj aj

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.