mě napadly prázdniny a úplně mě tvoje verše pohladily

já toto beru jako moji encyklopedii:-), jako příjemné zpestření s ponaučením, protože mě nebaví číst si o teoriích, ale tady to beru, protože Jíří nám to dávkuje nenásilně a příjemně a vždy přidá svoje dílko, což já bych nedokázala, nakonec moje dílka jsou právě ta bez ladu a skladu, myslím že je pro nás dobře toto znát, samozřejmě ne se všeho zuby nehty držet, ale jako ukázky to je fajn

jej, to je pěkný, sedí mi do nálady, ach ty rozume, někdy je lépe moc nepřemýšlet, nacházíme problémy i tam kde nejsou, mají tvoje řádky cosi do sebe, určitě myšlenku :-)

Amelie M.: vanovaso: ŽblaBuňka: Ano, rozjímám, ale vůbec mi není smutno, děkuji

Jiří Turner: Zamila: Děkuji moc a napadlo mě že předposlední sloku nechám bez posledního verše a poslední sloka bude: Tu pod tím černým stanem děravým jsem připravena na vše a je mi z toho krásně

Proč myslíš, že snaha utéci z formy je marná? Co když ty "pokusy" nakonec přinesou něco nového a smysluplného? U nás tomu říkáme vývoj. Třeba vede částečně i slepými uličkami, ale je to vývoj. Nemyslím, že smyslem jakékoli činnosti je užívání již dobytého (byť jakkoli umné), ale dobývání nového. Aspoň pro mě je to daleko cennější.
Tím nechci v žádném případě obhajovat snůšky slátanin a hromádky čehosi vydávané za umění. Navíc zastávám názor, že pravidla toho, čím se zabývá, by měl znát každý. Ale obdivuji víc ty, kteří se dokáží z těchto pravidel vymanit, než ty, kteří se jich úzkostlivě drží.

tohle je parádička, to se mi moc líbí - ovládne tě přitažlivost antizemská, padáš s ní výš a výš - a ten závěr je úžasnej..

nevím, jestli to je báseň, ale přijde mi to docela zajímavý.. :)

inu, proč ne

já sice ono pozadí neznám, ale líbí se mi taky

Máš zajímavej styl i komediální talent! A verše Tvé jsou svěží, když po řádcích tu běží...:-)
Jo a souhlasím, že smích Ti sluší víc! Jsi pěkný číslo, ale to se mi právě líbí...

Amálka z Montmartru: Pozdě ale přece jsem objevil Tvá dílka. Líbí se mi Tvé svižné a humorné pojetí. Je to takové milé a osvěžující! Fausta jsem zrovna vracel do knihovny. Měl jsem to se čtením jako Lenka, na dnešní uspěchanou dobu je trochu rozvláčný a tak trochu opravdu připomíná klavíristu a hudebního skladatele neustále obměňujícího základní motiv...:-)

Amálka z Montmartru: Taky si rád hraju! Jsi asi pěkné číslo, ale líbí se mi to...:-)

Amálka z Montmartru:
Baudelaire a jeho Mrcha coby inspirace? Opravdu působivý sonet!:-)

Daisy Moore: Díky! Tak to jsem moc rád...:-)

VZ.: Děkuju! To potěší! :-)

pěkné, líbí se mi :)

Opravdu krásné:))

koiška: Děkuju! Ale je to jen veršohraní, nic víc...:-)

Už mnoho staletí se básníci (stejně jako ostatní umělci) nesnaží v podstatě dělat nic jiného, než nacpat myšlenku či emoci (případně obojí) do nějaké formy. Poezie jako forma vznikla a snaha z formy nějak (marně) utéci je "pokus" několika posledních desetiletí.
Jiná věc je, jak se to vecpání komu podaří...
Děkuji za komentář.