Inferno

no... tak=)

Amálka z Montmartru

04.11.2007

básně/ostatní

1889(22)

Letmým dotykem všech zkamenělých krás
Pomíjívého jasu který dávno zhas
Srdcí zohavených leprou - necitných
Hnilobou svatosti čpící z nich

Sílím snad - než smrt by vše to neslo
Však smyslu pozbývá mé bytí
Tak jak cínoví vojáčci špatně lití
Neb od mola jsem daleko a mám jen jedno veslo

Chladnými dlaněmi prázdnota mě hladí
A potají krade duši kterou svádí
Táhne do útrob toho pekla

A trýzní mě vtěch nekonečných mukách
Ač jen vteřinu - však drtí mě v svých rukách
a čas - aby ta vteřina se vlekla

Komentáře (11)

09.11.2015 - 17:14

shane

Amálka z Montmartru: Já vím, že to byl on! Mám jeho Květy zla. Jinak mám ještě od Vrchlického Moderní básníky francouzské. Zíral jsem, že i V.Hugo veršoval a nejen on! A samozřejmě jsem četl Villona v překladu Loukotkové.
♥Každopádně je fajn, že jsi sem opět našla cestu. Mj, jsi i pěkný okáček a já dosud nerozluštil, cože to máš v tom uchu.Vypadá to jako ten přesnější bráška šuplery...:-)

09.11.2015 - 15:32

Amálka z Montmartru

shane: řekla bych, že to byl Baudelaire. Mrchu jsem milovala. díky! tahle poezie už je pro mě dost velká historie. ani nevím, jak jsem si vzpomněla se sem zase po 6 letech přihlásit :)

24.05.2015 - 22:23

shane

Amálka z Montmartru:
Baudelaire a jeho Mrcha coby inspirace? Opravdu působivý sonet!:-)

14.11.2007 - 22:34

Amálka z Montmartru

doufejme. díky za naději...ó=)

14.11.2007 - 22:21

mr Scraper

i s jedním veslem se dá daleko doplout ;)

14.11.2007 - 22:20

mr Scraper

11.11.2007 - 10:34