vanovaso: shane: Jestli v tom je slyšet melodie, opravdu mě to těší. Děkuju za vaše milá slova :-)

Nádherná!!! Konec skvost, korunuje už tak úžasnou báseň.

Krásné, zpěvné, působivé!:-)

souhlasím s předchozími komentáři, taky se mi líbí ...

Nádherná, jako vždy ... zpěvná... zdá se mi jakoby to byla píseň ...

Timothy A. Postovit: Děkuju, takhle nějak to mělo vyznít :-)

Amelie M.: Pěkné:-)

Mně se to moc líbí, cítím elegantní něhu - pěkné.)

Krásná poezie!

Skvělá, vážně! Poslední čtyřverší je pro mě naprosto geniální. Tohle přesně v poezii hledám.

Amelie M.: Jo, máš pravdu, opakuju se :-) Ale v písničce to, doufám, ještě nemám. Jako básnička to samozřejmě neobstojí a ani nemá. Ale, jak říkám - musel jsem si ji napsat. Z čiré radosti a vděku. Možná jsem jen něco tak osobního nemusel cpát sem. A neboj, vracení domů nad ránem už nebude, dám si na to pozor :-)

ráda čtu zase něco nového od tebe :)

pokud mám být upřímná, asi jsem jí musela tak trošku přijít na chuť, ale jsou tam pasáže, které se mi moc líbí.. a také mám pocit, že už poněkolikáté trošku opakuješ motiv "vracení se nad ránem" :)

Milá Stelo, přeji Ti, abys byla v životě šťastná, protože Tvé štěstí udělá šťastné i Tvé nejbližší.

Sirael: Blízko? A jak tam tedy je :)

K Plutu mám blízko ;)
Takže líbí ))

Mám to úplně stejně a myslím, že tohle je nejen smutné, ale začíná to být i docela obrovský problém ... Lidé (nebo tedy hlavně děti) začínají být velice stydlivé, neschopné se nějak výrazně zapojit do života, každý prostě jen sedí doma u počítače a drží si kontakt s vlastně většinou úplně cizími lidmi, kterým se svěřuje apod. ... A když jde pak náhodou jednou za sto let s někým opravdu ven, neví, co mu má říct ...

Myslím, že pokud se to bude stupňovat, bude to jednou obrovský problém ...

Megynka: zajímavé, že ses celkem trefila do nálady, kterou jsem tomu chtěl dát. :-)

Primární zdroj inspirace je opravdu vypuštěná řeka i s tou smradlavou vodou na dně. :-) Ale pak...

Poslední myšlenka je velice zajímavá ... moc pěkné ...

Zajímavá myšlenka. A je úžasné, jak člověku začíná při čtení takových veršů pracovat fantazie. Napřed jsem si představila vypuštěnou řeku a následně už břehy měnící se v ženské ruce toužící po kousku něhy ...

Pro mě moc hezká :-)