|
Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.
|
|
2009
|
|
Takové odpolední pozamyšlení, jelikož každý někoho, či něco hledá..
|
|
Ohlédněme se každý za svým životem, čerpala jsem z vyprávění kamaráda.
|
|
Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....
|
|
2010
|
|
2010
|
|
2010
(aneb jak andělé vstali z mrtvých)
|
|
a na parapetu vrabec, tančící na hudbu, kterou neslyšíme a venku sny, které nám uletěly, když jsme (z a s e) nedávaly dostatečný pozor.klasika.
|
|
Významově je skoro opakem té první a zároveň, jako by pokračovala...
Nevím, jestli se to někomu bude vůbec líbit...ale...
|
|
musela jsem, ten film mě poznamenal! Pouštím to ze sebe, ššš, ššš ...radši se na te film koukněte sami...kdo ví, ví, kdo ne nic nepovím, protože byste přišli o ten zážitek;)
|
|
2010
|
|
V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.
|
|
2009
|
|
Ze sbírky: "Balady našich dnů"
|
|
Pro mne zatím dílko netypické ... Včera při cestě šalinou ...koukla jsem mimoděk z okna a uviděla to, co vidí mnozí, ale přesto děláme, že to neexistuje, že nás se to netýká ...lidi bez budoucnosti ...ztracené ...tak mě napadlo pár veršů...tady jsou ...cítím, že "lehkostí verše báseň nejiskří", přesto - zajímal by mne váš názor...
|