|
|
Rozšlapaný měsíc leží jako kousky,
papíru kolem koše.
Je rozstříhán na cáry.
Jen leží.
Nehledán.
Nezván.
Nikým nepoznán.
Každý kdo jde kolem.
Šlápne
Kopne
S úsměvem na líci
S posměchem
S pohrdáním
Bez citu,
Bez vzpomínek,
že každou noc
je měsíc mu nad hlavou
a svíti na cestu
životem
Však když leží
Pod nohami u koše
Každý zapomíná
a směle bez hany a bázně
Měsíc rozdupe.
papíru kolem koše.
Je rozstříhán na cáry.
Jen leží.
Nehledán.
Nezván.
Nikým nepoznán.
Každý kdo jde kolem.
Šlápne
Kopne
S úsměvem na líci
S posměchem
S pohrdáním
Bez citu,
Bez vzpomínek,
že každou noc
je měsíc mu nad hlavou
a svíti na cestu
životem
Však když leží
Pod nohami u koše
Každý zapomíná
a směle bez hany a bázně
Měsíc rozdupe.
ten název mě málem odradil...ale báseň mě pak mile překvapila...:) škoda měsíce...je to smutné...
tak už to ale bývá.. jinak báseň se mi líbí.. i když chvílemi se mi moc dobře nečetla, ale já jsem jen pouhý laik:)
btw.taky jsem ze Znojmaaa
btw.taky jsem ze Znojmaaa
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Plačící nebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co je to štěstí?
Předchozí dílo autora : Mizerné střípky mizerného bytí - part 3.

