Ohlédněme se každý za svým životem, čerpala jsem z vyprávění kamaráda.
 12.04.2010
8
2054 (27)
0
Životem osamělý tápu
rozumím dobře čemu mě táta učil
všechno složité dobře chápu
a vracím co jsem si od života půjčil
Jazýčky dobro a zlo zváží
zhoupnou se dolů - podruhé nahoru
lži do pravdy tak lstivě vráží
vzápětí nabídnou klid a pokoru
Zatěžko je nám každá změna
léta však záda k zemi ohýbají
a od života s kouskem věna
vrásky ve tvářích nikdo nezatají
V zemi kde je místa dosti
na okamžik jsme tu hosty
stavíme vysoké pevné zdi
„ke kterým schází z lásky mosty“


(c) 2007, Sidy
 05.12.2016 00:31
Taky ji znám již z literu, ale je krásné se vracet...:-)
 11.03.2013 17:20
 Zamila
Moc pěkná básnička :-)
 11.03.2013 16:51
Už jsem ji četl na Literu.
 11.03.2013 16:51
hezká.
 06.01.2012 14:29
 D_P
Ale jo ... to víš že ANO.... :)
 19.04.2010 18:30
no no...nevim co říct...
 13.04.2010 07:09
Všichni stárneme, takto to chápeme.
Máme na víc to nestojí nic.
 12.04.2010 18:32
Krásné:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.