|
2010
(aneb jak andělé vstali z mrtvých)
|
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratle,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratle,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
Ze sbírky: Návrat
11.06.2010 14:42
V druhé sloce nechápu poslední tři řádky: vlásečnicové zlomeniny, sedmého obratlem (tady je nejspíš překlep), nikoli přitom očima (tohle trojslový je pro mě opravdu záhada).
Celkově báseň je nějaká zmatená. V posledních dvou slokách mi přijde jako bys byl v koncích a psal nesmysly - viz. betonově pevných otvorů pod schody??
házelY básně (tY básně)
udělal Jsem krok
Celkově báseň je nějaká zmatená. V posledních dvou slokách mi přijde jako bys byl v koncích a psal nesmysly - viz. betonově pevných otvorů pod schody??
házelY básně (tY básně)
udělal Jsem krok
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.