|
v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!
|
|
cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...
|
|
je jich jak prstů jedné ruky, možná i pojmenováním, i podstatou si najde každý podobnost. ...přijdou-jsou-zestárnem spolu... Tak o nich moje řádky nejsou...
|
|
přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...
|
|
Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi...
A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...
|
|
...
|
|
Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…
|
|
někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..
|
|
Nechala jsem se unést myšlenkami k zeleným kopcům na severu...kdy už tě za to zatknou?
|
|
Ta socha,byla fakt krásná...ale napadlo mě to až teď :-(... už vím,že krásný není jen dokonalý...
|
|
prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..
|
|
Je to o tanci a není to o tanci. Je to o parketu a parket to není. Co to má vlastně znamenat...?
|
|
Napsáno ode mě pro mě :-).
|
|
někdy se nic necítí a nic nepřichází, ale pak se to prostě semele... v duši, v hlavě, v srdci... v životě...
|
|
inspirováno náhodným setkáním Lizzzie s cizincem, který se děsně moc usmíval a podíval se na ni takovým pohledem, který ještě neviděla...;)
|
|
S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…
|
|
Splašený život, splašené myšlenky, splašená poezie...budete mít odvahu?
|
|
někdy se téma, vzpomínka, myšlenka, záblesk od střípků, vynoří bez výzvy a nic nesouvisí s ničím, jen nejde občas zabránit sentimentu v přítomnosti, být naší součástí...
|

