Někdo mi leží v žaludku
 28.11.2022
6
Chladný listopad
má velký dopad
na moje estetické cítění.
Listí už opadalo a hnije
jako poslední naděje na upřímnost.
Krysy vylézají z děr
vlezlé jsou jejich podvratné úsměvy
které jim zamrzly ve tvářích
po inhalaci omamného listí.
Prázdní jak skořápky od ořechů
s každým být na oko za dobře
přitom za každým rohem
jsou jinde o tolik stupňů.

Ze sbírky: V obrazech
 28.11.2022 20:11
V tlejícím listí jsem až po uši v lese
ohřát tam duši, člověku chce se.
I malé radosti nabývají na významu
za špatné bytosti já neviním zimu.
Bude lépe Sasanko.
 28.11.2022 18:17
Psavec: To nic, jen sousedi jsou takové falešné a zhulené existence... příští rok už tu pravděpodobně nebudou a bude klid.Mají děti a chovají se jako by žádné neměli a neberou ohledy. Kdo si co dělá doma mě nezajímá,ale my žijeme na statku v jednom areálu a to už končí sranda.Když si člověk pořídí rodinu měl by v některých věcech dospět.
 28.11.2022 16:40
Co to máš za náladu, děvče?
 28.11.2022 12:19
Homér: Thx.Už dávno ne.Nechci aby ze mě byla zelenina ;)
 28.11.2022 07:43
Tlejicím listím něco zaniká
něco vzniká.
Každé jinačí
Každé jinak voní.
Jirovce ,javory
Na hladině za vory.
V povětří za motýlka
to však bývá jenom chvilka.
Rozpadne se pleteň listů
Pro očistu.
 28.11.2022 06:02
Jáj, jak mě se do tohodle nechce! Good poem, Nemoroso. A ty čouďíš omamný list?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.