|
S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…
|
Prošel jsem včerejškem
Chodec zaprášený
Cestami mnohými
s plamínky v očích
Něco málo Tebe
kousek sebe
Možná i krajíc chleba se solí
ve stínu pod slovy
Přichází ozvěna
kroků, slov, pravdy i přání
Měsíc ulehl s vírou
v příběhu všedních dní
Chodec zaprášený
Cestami mnohými
s plamínky v očích
Něco málo Tebe
kousek sebe
Možná i krajíc chleba se solí
ve stínu pod slovy
Přichází ozvěna
kroků, slov, pravdy i přání
Měsíc ulehl s vírou
v příběhu všedních dní
12.07.2012 15:37
Tahle báseň je přesně z těch, co mám rád. K zamyšlení, ale bez zbytečného velkohubého patosu. Zůstává po ní lehounký a veskrze pozitivní pocit. Takový úsměv ve vzduchu. Dík :-)
11.07.2012 22:41
Životní moudrost a láska k životu, to je co z té básně vnímám a ještě tam cítím určitou pokoru k té škole života . Líbí se mi to.
11.07.2012 17:44
Připadá mi hodně hluboká...až na samé dno oceánu..ale nevím , jestli jsem to uhodla správně.., jestli neměla podle tebe být z méně hlubokých vod :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.