Ráno na dědině

Do hořkého rána
s hořícím sluncem
za hlavou
v okenních tabulkách
tvrdošíjně opírá se
zaslepenec
probírá se.

Káva bublá
v rendlíku pozdrav z kurníku
peřina s jahodami, ta károvaná
podobní opeření pěvci,
jejichž návštěvu
nelze odložit .

A uprostřed toho všeho
tvá stížnost...

na léta co plynula
jak přetržené kotevní lano
nezadržitelně pryč po hladině
bez tvého povšimnutí
navždy ztracená v loděnici života.