Splašený život, splašené myšlenky, splašená poezie...budete mít odvahu?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Spáchali atentát na spravedlnost,
a za zvuku sirén se jí pak,
strašně dlouho snažili uklidnit,
ale na nože v zádech se dá,
velice špatně zapomenout.
Tak teď bydlí s blázny,
třikrát do dne polyká léky,
musí koukat na podivný skvrny,
/místo ptáků draci
místo kytek kříže
místo stromu šibenice/
dokud neodpoví podle absolutní pravdy.
Dvě řady bílých budov,
vznosně nazývaných pavilony,
dusí spoustu strašně správných gest,
který nikdy neuvidíš,
ani ti nepřijdou naproti
(kdyby jo, budu závidět)
Díky mřížím a absolutnu,
proto koukám sama na celej svět,
někdy je tak strašně málo lidí,
co by chtěli pochopit ty tušení,
zamotaný do bílých záclon,
z dešťových mraků.
a za zvuku sirén se jí pak,
strašně dlouho snažili uklidnit,
ale na nože v zádech se dá,
velice špatně zapomenout.
Tak teď bydlí s blázny,
třikrát do dne polyká léky,
musí koukat na podivný skvrny,
/místo ptáků draci
místo kytek kříže
místo stromu šibenice/
dokud neodpoví podle absolutní pravdy.
Dvě řady bílých budov,
vznosně nazývaných pavilony,
dusí spoustu strašně správných gest,
který nikdy neuvidíš,
ani ti nepřijdou naproti
(kdyby jo, budu závidět)
Díky mřížím a absolutnu,
proto koukám sama na celej svět,
někdy je tak strašně málo lidí,
co by chtěli pochopit ty tušení,
zamotaný do bílých záclon,
z dešťových mraků.


Nečte se mi to pěkně a ztrácím v tom tu tu myšlenku, verše jsou pěkně, ale návaznost je nepovedená...

Připomíná mi to trochu styl Ludmila.. I když, Ludmil si se svými díly (co jsem četla) víc "pohrál"... Přesto se mi to líbí. Tenhle typ básní mě bere každým slovem :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdyby : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tichej potlesk
Předchozí dílo autora : Paralen nepomůže ?