Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech

Věnováno melody... Holka, drž se! ... /anglicky, český překlad přidám později/

je to o stárnutí nejmenované dívky, kterou by mohla být jakákoli z nás... metoda: tok myšlenek

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.

když na otázky nejsou odpovědi...

by mělo něco zbýt...

... fakt nejsem závistivej ...

..... také je to důvod :-)

Takový záchvat upřímnosti.. :-)

Ze sbírky: "In Vino Veritas"

tohle neni jen sen, je to i pravda

Hodně obrazotvorná věc, plus vlastní kýčovitá fotka...hlavní věc je se přesně vyjádřit :-)).

Vykřičet a zbavit se alespoň trochy úzkosti..

taková trošku... jednodušší...myslím.

Blázínku, říkáš mi, copak se dá láska vypnout jako rádio?