|
by mělo něco zbýt...
|
Zas žití stojí síly....
Já chtěl pouze chvíli,
zaklonit hlavu,
sluncem cítit propalovat víčka.
Kde sílu brát,
když duše stárne,
občas přijde myšlenka,
která je moje svíčka.
Kde sílu brát,
vždyť dříve nežli dohoří,
měl by člověk otisk zanechat,
než se do tmy ponoří.
Já chtěl pouze chvíli,
zaklonit hlavu,
sluncem cítit propalovat víčka.
Kde sílu brát,
když duše stárne,
občas přijde myšlenka,
která je moje svíčka.
Kde sílu brát,
vždyť dříve nežli dohoří,
měl by člověk otisk zanechat,
než se do tmy ponoří.
01.03.2015 20:40
Obávám se, že že stejně upadneme v zapomnění a vlastně: Co na tom záleží, když už to nebudeme vnímat?
I když Ty máš ještě dost času na podobné úvahy a třeba se i někde zvěčníš v almanachu ataque...:-)
I když Ty máš ještě dost času na podobné úvahy a třeba se i někde zvěčníš v almanachu ataque...:-)
21.06.2010 00:55
Krásné zamyšlení ... každý máme svoji svíčku ...každý máme vyměřený čas ... díky za Tvoji poezii ... zanechala otisk ;-)... i kdyby vnější podobu myšlenek odnesl čas, zůstane ona sama ve své nahotě a kráse ...navždycky ...
17.10.2009 11:21
opravdu povedene... citim to, ikdyz mam na to cas :) myslim, ze otisku mas tady dost :)
12.10.2009 20:31
Hanička
líbí se mi dost, prostě se to člověk časem naučí...
nemůžu srovnávat s někým, kdo je jiná generace...
nemůžu srovnávat s někým, kdo je jiná generace...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.