Ze sbírky: "In Vino Veritas"
přidáno 19.10.2009
hodnoceno 4
čteno 1406(9)
posláno 0
Jako bych kráčel, nevěda kam


Jdu cestou lesní
do šedé mlhy oděné,
jdu dále nevěda kam.
Nikde stopy po značce
upravující směr,
nikde psaná pravidla
těchto zvláštních her
života ještě zvláštnějšího.

Jsem jediný strom
kůrovcem napadený
v celém parku národním.
Přeji si prozřít
a nalézt cestu svou,
po které dojdu
vzpřímeně a po dvou
až do cíle vysněného.

Kéž dojdu
dřív než k stáru.
Doufám a věřím,
že kráčím správně,
doufám a věřím,
když blížím se opět
k neznámým dveřím
se jménem kohosi neznámého.


ikonka sbírka Ze sbírky: In Vino Veritas
přidáno 22.10.2009 - 19:01
Zoufalé? No ano, ale osobně bych neřekl jen zoufalé. To bych použil jiná slova. Kéž a doufám a věřím... To je naplněno dávkou zoufalosti, ale hlavně také odhodláním a nadějí... aspoň teda pro mě...
přidáno 21.10.2009 - 14:32
nevědě kam - to se mi nelíbí
poslední část taky bohužel ne...kéž dojdu, doufám a věřím...uff jak zoufalé, ale postrádám jakousi důvěryhodnost, prostě tomu moc nevěřím...přijde mi to strašně krkolomné
přidáno 20.10.2009 - 08:49
Jediné, co bylo plánované, je právě ta myšlenka. Momentálně se věnuji téhle sbírce a něco sem tam napíšu jen v případě, že se mě to osobně dotýká. Teď mám prostě tyhle pocity nejistoty a ty jsem vyjádřil tak, jak jsem je cítil. A metafora s tím stromem pro mě není zbytečná. Naprosto koresponduje s tím, jak se cítím.
Ale rozhodně děkuju za zastavení a vyjádřeni názoru. Je to o mnoho více, než čeho se mi poslední dobou dostává... :-)
přidáno 19.10.2009 - 15:30
jses takovy ent, hm...? ta metafora o stromu mi prinde uplne zbytecna... jinak mi ta tvoje planovanost prebiji myslenku

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jako bych kráčel, nevěda kam : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Býval jsem si jistý
Předchozí dílo autora : Dříve

» narozeniny
Dash.s.niece [18], termitlada [16], Zuzu [16], Sasadydzej [14], Princ Kal [13], Sarisss [13], Vestigia [12], basneodkamily [3]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming