|
Ze sbírky: "In Vino Veritas"
|
Jako bych kráčel, nevěda kam
Jdu cestou lesní
do šedé mlhy oděné,
jdu dále nevěda kam.
Nikde stopy po značce
upravující směr,
nikde psaná pravidla
těchto zvláštních her
života ještě zvláštnějšího.
Jsem jediný strom
kůrovcem napadený
v celém parku národním.
Přeji si prozřít
a nalézt cestu svou,
po které dojdu
vzpřímeně a po dvou
až do cíle vysněného.
Kéž dojdu
dřív než k stáru.
Doufám a věřím,
že kráčím správně,
doufám a věřím,
když blížím se opět
k neznámým dveřím
se jménem kohosi neznámého.
Jdu cestou lesní
do šedé mlhy oděné,
jdu dále nevěda kam.
Nikde stopy po značce
upravující směr,
nikde psaná pravidla
těchto zvláštních her
života ještě zvláštnějšího.
Jsem jediný strom
kůrovcem napadený
v celém parku národním.
Přeji si prozřít
a nalézt cestu svou,
po které dojdu
vzpřímeně a po dvou
až do cíle vysněného.
Kéž dojdu
dřív než k stáru.
Doufám a věřím,
že kráčím správně,
doufám a věřím,
když blížím se opět
k neznámým dveřím
se jménem kohosi neznámého.
Zoufalé? No ano, ale osobně bych neřekl jen zoufalé. To bych použil jiná slova. Kéž a doufám a věřím... To je naplněno dávkou zoufalosti, ale hlavně také odhodláním a nadějí... aspoň teda pro mě...
nevědě kam - to se mi nelíbí
poslední část taky bohužel ne...kéž dojdu, doufám a věřím...uff jak zoufalé, ale postrádám jakousi důvěryhodnost, prostě tomu moc nevěřím...přijde mi to strašně krkolomné
poslední část taky bohužel ne...kéž dojdu, doufám a věřím...uff jak zoufalé, ale postrádám jakousi důvěryhodnost, prostě tomu moc nevěřím...přijde mi to strašně krkolomné
Jediné, co bylo plánované, je právě ta myšlenka. Momentálně se věnuji téhle sbírce a něco sem tam napíšu jen v případě, že se mě to osobně dotýká. Teď mám prostě tyhle pocity nejistoty a ty jsem vyjádřil tak, jak jsem je cítil. A metafora s tím stromem pro mě není zbytečná. Naprosto koresponduje s tím, jak se cítím.
Ale rozhodně děkuju za zastavení a vyjádřeni názoru. Je to o mnoho více, než čeho se mi poslední dobou dostává... :-)
Ale rozhodně děkuju za zastavení a vyjádřeni názoru. Je to o mnoho více, než čeho se mi poslední dobou dostává... :-)
jses takovy ent, hm...? ta metafora o stromu mi prinde uplne zbytecna... jinak mi ta tvoje planovanost prebiji myslenku
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jako bych kráčel, nevěda kam : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Býval jsem si jistý
Předchozí dílo autora : Dříve
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dash.s.niece [18], termitlada [16], Zuzu [16], Sasadydzej [14], Princ Kal [13], Sarisss [13], Vestigia [12], basneodkamily [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

