09.11.2008
3
1562 (15)
0
„na téhle straně cesta nekončí“
prohlásil a ruce do kapes si dal
a cigaretovej dým zdál
se prorockej
pro toho nejstaršího ze všech

jiný muž se zastavil
a v tichu si poplakal
nad tím co právě
stvořil

země pod nohama se otřásla
pod svou vlastní tíhou
a život si předčítá řádky o své vlastní zkáze
jak by se nad tímto mohlo zoufat?

listy na stromech čekají na svou výzvu
aby se za ranních červánků
mohli odlepit od země a usnout
znovu v koruně

tvoje tělo je kruh
a vzpomínky jsou záplaty v něm
a i kdyby chtěl
sám nemůže se rozpadnout
 16.11.2008 17:43
Velmi dobré....*
 13.11.2008 19:36
 Tom
obraty evokuji hloubku, ale chybi mi tam jasnejsi bod, abych se v ni mohl orientovat...
 10.11.2008 21:16
Já sice preferuju verš, ale tohle je opravdu velmi zdařilé a plné tajných zákoutí.Má to vážně hloubku.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.