Kdo neumí dát radost, těžko ji sám bude dostávat...

Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(

Krátké zamyšlení nad lidmi. Myslím, že i ti, co to nevysloví nahlas, si to v skrytu duše přejí...

Je to taková hříčka, na více přečtení a trochu zamyšlení...

Za inspiraci vděčím Orionce - Poeta účelový. :-)))

Jestli na lidech něco nesnáším, tak je to právě...

Někdo mi leží v žaludku

po delší době něco ze šuplíku

sprosté

Po totální vývrtce se házím zpátky do klidu.

Doufám, že tohle dílko bude vnímáno s humorem a nadhledem. Ani já ho nemyslím úplně vážně. A jsme na literárním serveru, takže inspiraci můžeme brát všude, ale pořád je to jen literatura :).

Umí v tom chodit.

I ignorance a snaha "vyhrát" a mít vždy "pravdu" je někdy cestou do pekel. A někdy zcela zbytečnou? Přitom stačí tak málo - víc naslouchat a vnímat. Nemyslíte? :-)

Je to o tanci a není to o tanci. Je to o parketu a parket to není. Co to má vlastně znamenat...?

Mé dekadentní múze - sonet o Tobě, jak jsi chtěla.

Před nedávnem jsem ve svém okolí dost často slýchal větu, že někdo nemá hnědý ramena (pokud někdo neví co to znamená, tak to vysvětlím), tak jsem o tom napsal krátký rytmický písňový text. V ženské osobě je to jenom z toho důvodu, že mi to tak vycházelo do rýmů.

Spousta pocitů a žádný příliš konkrétní