Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Klasické Rondeau: 13 veršů, slogan, kterým báseň začíná a zároveň je pointou. Jen dva rýmy.

první polovina přírodovědné pozorování druhá slaďárna

zamilovaná i vtipná...

(ABAB CC DD) a použití slov: radost, rameno, potlesk, mrcha, blesk

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Na cestě autobusem :D

Audio: https://soundcloud.com/tomcortes/tom-dvo-k-film-pro-pam-tn-ky

možná trošku věnována... :) ale na druhou stranu všeobecná... nenávidím loučení....

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Ne fena, nýbrž žena z Dalmácie :D